Zázračné skutečno

Zázračné skutečno

Reflex | 2.10.2008 | rubrika: Labyrint kultury - literatura | strana: 65 | autor: IVAN ADAMOVIČ
Významná antologie sedmačtyřiceti latinských amerických autorů

Když v šedesátých letech minulého století literární svět zaregistroval existenci a vysokou kvalitu latinskoamerické literatury, bylo to díky jménům jako Gabriel García Márquez, Julio Cortázar, Carlos Fuentes, Jorge Luis Borges. Jelikož v díle všech jmenovaných hraje poměrně výraznou úlohu fantastické vnímání reality, začal být „magický realismus" vnímán jako jakási přirozená součást písemnictví jihoamerického kontinentu. Hispanistka Eva Lukavská se problému magického realismu věnovala před pěti lety ve své studii „Zázračné reálno" a magický realismus a nyní přináší českým čtenářům reprezentativní antologii hispanoamerických fantastických povídek Had, který se kouše do ocasu. Teoretičku nezapře osmdesátistránkový teoretický a historický úvod do tématu. Kniha zahrnuje padesát pět povídek od sedmačtyřiceti autorů. Průměrná povídka má okolo pěti stran.
Texty jsou řazeny chronologicky, takže čtenář může sledovat, jakým vývojem hispanoamerická fantastika procházela. Toto sledování nás vede k nečekanému zjištění, že kořeny tamní literární fantastiky čerpají mnohem méně z magického myšlení původních obyvatel a z lidových legend a mnohem více z evropské literární tradice. Zřetelné je to i na formě povídek, kdy na nás nedýchne pižmo džungle a moudrost čarodějů, nýbrž rokokový ornament, zalíbení ve výrazu hraničící s estétstvím, a pokud tajemno, tak Hoff mann a Poe. Některé povídky ovšem nesou určité znaky lidového vyprávění, například Zpověď Pelina Viery či Za hranicí života a smrti. Nicméně vlivy evropské literatury se táhnou celým svazkem. Chilan Juan Emar se po vzoru kontinentálního modernismu a Prousta pokouší evokovat prožitek barvy a vůně, francouzskou „krutou povídkou" je Pád od Virgilia Pińery, bez Kafky a Becketta by sotva vznikla výtečná absurdita Výhybkář od Juana Josého Arreoly a tak dále. Ostatně i sám pojem magický realismus je importovaný. Jde o termín, který použil v roce 1925 německý kunsthistorik Franz Roh pro malířství reagující na expresionismus. Tím nemá být řečeno, že by hispanoamerická fantastika, jak ji představuje tato antologie, neměla své typické rysy a vlastní přínosy.
Směs lidových představ a vlivu křesťanství dopomohla k tomu, že některé z nejlepších povídek se zabývají otázkou, co bude po smrti. Značně neevropská je věcnost, s níž postavy k posmrtnému životu přistupují, byť jsou jejich zjištění často chmurná. V povídce Duch od Enriqueho Andersona Imberta zemřelý zjišťuje, že namísto shledání v nebi se každá duše ocitá v nekonečné samotě. V povídce Památce Pauliny od Adolfa Bioy Casarese hrdinu navštíví duch jeho milé, ale pak si dotyčný uvědomí, že to byl jen fantóm žárlivosti vyslaný z mysli jeho soka v lásce.
K nejpůsobivějším příspěvkům patří texty od Leopolda Lugonese Arguella. Škoda že některé již česky vyšly a že čtenář není na existenci relativně nedávného českého výboru upozorněn. Antologie Had, který se kouše do ocasu je výrazným editorským počinem, i když šíře záběru, a tím pádem roztříštěnost jdou spíše proti čtenářskému pohodlí.

Cesty do dějin literatury začínají různě. Mexický spisovatel Juan José Arreola nedokončil základní školu. Číst se naučil sám. První povídku napsal v pětadvaceti letech. Když jako třiaosmdesátiletý zemřel, měl za sebou šestnáct povídkových knih.

HAD, KTERÝ SE KOUŠE DO OCASU SESTAVILA EVA LUKAVSKÁ vydal Host, 2008, 470 stran

Foto popis| Některé z nejlepších povídek knihy se zabývají otázkou, co přijde po smrti
Foto autor| FOTO WIKIPEDIE.ORG

O autorovi| IVAN ADAMOVIČ, LIDOVÉ NOVINY

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se