Výborný příběh ve stínu Temelínu

Výborný příběh ve stínu Temelínu

Víkend Dnes  09.06.2012 Str.: 27 Rubrika: Scéna - knihy Autor: Klára Kubíčková

Román Jiřího Hájíčka RYBÍ KREV je kronikou, která má díky dokonalému tématu i literárním kvalitám našlápnuto k Magnesii Liteře.

Na nový román Jiřího Hájíčka se čekalo sedm let. Za Selský baroko dostal v roce 2006 Magnesii Literu. Ve vesnických freskách pokračuje i knihou Rybí krev, jen se tentokrát soustředil na přelom osmdesátých a devadesátých let a umístil vyprávění do vesnic, které musely být vysídlené kvůli stavbě Temelína. 
Rodiny, které tu utrpěly už násilnou kolektivizací, potkala další rána, rozdělila je kóta pro napuštění přehrady, jejíž voda má chladit reaktory. Uprostřed toho žila Hana, když to celé začalo, bylo jí šestnáct. Nemocná maminka, buranský otec, vzpurný bratr, který skončí ve vězení kvůli tragické autohavárii. Haniny kamarádky, první lásky. A ideály. Odkud se ve vesnické holce vzala touha zachránit chalupy? V roce 2008 se Hana vrací zpátky, aby se usmířila s minulostí. S otcem, s bratrem, s místem, ze kterého zbyla jen prázdná louka za plotem elektrárny. 
Řeka nemá příboj Kniha plyne pomalu jako voda všudypřítomné Vltavy. Nejsou tu velké vlny, řeka nemá příboj. Voda přináší popis života jednotlivých let od roku 1983, v tříletých intervalech popisuje nenávratnou zkázu a sisyfovské snažení místních, kterých stojí proti elektrárně čím dál tím míň. Temelín dobře platí a i ty, kteří ho nemohli vystát, zláká vidinou trvalého zaměstnání. Kdo by nechtěl z komunistického kravína do perspektivního podniku? Jen ti, jejichž minulost vyrůstá z kořenů spjatých s půdou a budoucnost se upíná k téže půdě, v níž chtějí být pohřbeni vedle svých blízkých. 
Hájíček si vybral bezezbytku dokonalé téma. I když je možné shrnout děj do pár vět, vrství ho po letech, dávkuje naději, která se s každou další přečkanou zimou a vykoupeným domem obrací v beznaděj. Přátelství i lásky hrdinů podrobuje obyčejným zkouškám rozchodů, hádek, těhotenství, nemocí, smrtí. Život v jeho podání je tak přirozený, jako by autor vynalezl způsob, jak ho jako razítko překlopit a otisknout na stránky knihy bez jediného zaváhaní, bez křečovité snahy připravit svým hrdinům víc, než může člověk mimo smyšlený román unést. 
Stačí, aby stará paní Záhorková řekla jen: Porážejí ovocné stromy v květu. Podřežou je a zahrabou do země nebo spálí. Nebo aby se kronikář Tušl vydal na hřbitov: Tam odpočívá můj táta a jeho bratři. Kolem už je teď jenom zplanýrovaná zem, ale ještě před pár lety tam byla vesnice. 
Od sedláků ke kočovníkům Hájíček se odvolává na dva klasiky - na Haškova Dobrého vojáka Švejka a na Baarova Jana Cimburu. Ty knihy charakterizují dva rody, z nichž Hana vzešla. Jako u Baara vládli sedláci, půda a dobytek, u Haška plavci od Vltavy, voraři a bezzemci, co se v létě plavili, kde se dalo, pili a zpívali po krčmách. Hanin přerod vede od sedláckých ke kočovníkům. Z chalupy odchází v pětadvaceti s igelitkou, víc nemá a mít nechce, znovu se připoutat k místu neumí, boj, kterým prošla, ji zbavil schopnosti se usadit a spojit svůj život s čímkoli, o co by mohla přijít. S chalupou, s mužem, s dětmi. 
Hájíček nenaředil svůj román ničím víc než obyčejným životem. Do plynoucí Vltavy mohl hodit balvan a sledovat kola, která rozvíří, mohl nechat své hrdiny lapat po vzduchu pod prudkým splavem. Místo toho zvolil odkrývání bahna, co kalí vodu. Nakonec se každý kal usadí. A i když voda na hladině je klidná a čistá, vyžaduje každý ponor ke dnu dlouhé zatajení dechu a odvahu vyplavat znovu nahoru. I s tím, co člověk v bahně objevil o sobě a svých blízkých a dál si už navždy ponese. 
Rybí krev by se měla dostat minimálně do nominací na Literu i příští rok. Ne proto, že se to od oceněného Hájíčka čekalo. Ale proto, že opět napsal knihu, která má kromě nesporných literárních kvalit v sobě i nevyumělkovanou pravdu o lidech, odpuštění a o jejich věčné touze dobrat se kořenů, ať už jsou jakkoli zpuchřelé. 

Recenze 90 % Jiří Hájíček Rybí krev Host, 354 stran, 329 korun 

FOTO: SLAVOMÍR KUBEŠ, MF DNES 

O autorovi: Klára Kubíčková, redaktorka MF DNES klara.kubickova@mfdnes.cz

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se