Vězni virtuálního světa

Vězni virtuálního světa

Jakub Šofar, Reflex, 28. 3. 2019

VŠICHNI LŽOU: Jak hluboká je vaše digitální stopa?

LITERATURA | Pokud jste četli (nebo ještě čtete) mayovky, víte, že Indiáni byli mistry v zametání stop. Dneska jsou všichni ti, kteří se připojí na síť sítí, naopak mistry v zanechávání stop. A ty stopy představují čím dál tím větší bohatství… ale ne pro ty, kdo je za sebou nechávají. Zatímco zásoby černého uhlí vznikaly několik desítek miliónů let, zásoby digitálních stop jsou staré dvacetiletí. Převážně o tom je více než třísetstránkový knižní debut Všichni lžou amerického novináře, vysokoškolského pedagoga a někdejšího datového analytika Setha Stephense-Davidowitze, jejž právě vydalo nakladatelství Host. A taky je o zásadní větě, kterou by měli mít všichni datoví analytici vypálenou v mozku: Nevěř tomu, co lidé říkají, věř tomu, co dělají.
Většinu z toho, co autor v knize popsal, jistě znají a umějí využívat zaměstnanci firem pracujících pro místní opinion makery. Digitální svět už není součástí našeho života, nýbrž naše životy (a po pravdě i životy lidí bez jakýchkoliv "počítačových" zkušeností) jsou součástí digitálního světa.
Stephens-Davidowitz vysvětluje, jak se ze zanechávaných stop (osm biliónů gigabytů denně) při vyhledávání, brouzdání či sdílení, tedy vlastně z odpadu, postupně stal strategický materiál, který je dnes pro hlavní internetové hráče (Google, Facebook atd.) možná mnohem důležitější než jejich vlastní produkty, s jejichž pomocí vyhledáváme informace či sdílíme, komunikujeme a bavíme se. To podstatné není v názvu knihy, ale v jejím podtitulu: Velká data, chytré algoritmy d a jak nám internet může říct, kdo opravdu jsme. Začalo to nástrojem Google Trends (2009), s nímž se dalo zjistit, jak často jsou v různých částech světa a v různých časových obdobích vyhledávána určitá slova a fráze. Jakmile byla použita obrovská kvanta dat, bylo možno objevit anomálie mezi výsledky klasických výzkumů veřejného mínění a skutečností. Autor se pak rozhodně nedivil Trumpovu vítězství, protože "rasistická" mapa USA vytvořená průzkumem používání slova "negr" byla zcela jiná než ta obvykle malovaná, tedy především jih USA. Asi nejvíce "oprav" či nenadálých zjištění se objevilo při zpracování dat z oblasti sexuality, což není nic překvapujícího. Práce s velkými datovými soubory však ještě neznamená zásadní výsledky, je nutno v nich objevit správný detail, v jehož "režii" je třeba se soubory pracovat. Taková analýza může zásadně ovlivnit většinu vědních oborů, od medicíny po sociologii. Každopádně jejím nejbližším odběratelem je už dnes obchodní sféra; přesné informace o potřebách a touhách zákazníků jsou snem každého marketéra.
Jako skeptičtí Češi můžeme mít k tomu všemu pár obranných výhrad: Amíci jsou stejně divní.
Nebo: Facebook používají lidé zvláštního ražení. Nebo ještě to klasické: Jediná správná data jsou ta, která si sám zfalšuji. A po přečtení knihy máme na výběr tři možnosti, než zapneme počítač: Buď je nám to jedno, nebo budeme denně hodinu navštěvovat zcela nesmyslné stránky a vytvářet falešné stopy, nebo počítač radši vůbec nezapneme. Ti, jimž se podaří ovládnout sběr velkých dat a současně kontrolovat velkovýrobu fake news, budou novými Velkými bratry… Nebo už jsou.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se