Velké romány o ještě větších láskách stále existují

Velké romány o ještě větších láskách stále existují

Existuje ještě tak velká láska jako za časů Jane Austenové? A velký příběh, jaké psali Balzac či Tolstoj? Na obojí je teď, kdy vyšla Eugenidova Hra o manželství, jednodušší odpovědět kladně.

Roli hraje lithium

Příběh trojice, která právě skončila univerzitu a rozhlíží se, co v životě, ocenili kritikové největších amerických novin nominací na The New York Times Book Review, stal se bestsellerem a práva na zfilmování koupil producent, který dělal s Fincherem hollywoodskou adaptaci Larssona. Proč tolik pozornosti knize, jež vychází z klišé o milostném trojúhelníku dvou sotva dospělých kluků a nepříliš moderní, ale sečtělé dívky?
Zaprvé: Jeffrey Eugenides odmítá moderní postupy, jako vzor mu slouží schémata velkých starých tlustých románů. Postmoderní hrátky či hledání osobitých forem, které často končí spíš křečí, to není nic pro něj. Což neznamená, že by – zadruhé – neuměl psát nikoli jejich prostřednictvím, ale o nich. Jeho román si pohrává s druhým plánem odkazů na strukturalismus, sémiotiku, Lyotarda, Derridu, Barthese. Zároveň však jednoznačně odmítá podléhat jakékoli intelektuální póze. Příběh především. Copak je možné, aby čtenář neměl rád hrdinku, která "měla pocit, že většina teoretiků sémiotiky byla v dětství neoblíbená, šikanovaná nebo přehlížená? A že svůj přetrvávající hněv zaměřili proti literatuře"? Kdokoli absolvoval úvod do filozofie, musel dojít ke stejnému závěru. Je úleva vědět, že už není nutné to skrývat.
Zatřetí: Eugenides je k hrdinům uctivý a bere jejich problémy vážně. A tak se čtenářem kromě milostného vztahu začíná rozvíjet i téma, jež vnesla do našich životů ve vší své destrukci až pozdní modernita: deprese, přesněji maniodepresivní psychózu. A protože se příběh odehrává na začátku 80. let minulého století, hraje roli i lithium. I tady jde o odkaz k velkým románům 19. století, jejichž hrdiny čas od času nemilosrdně poznamenávaly duševní choroby. Které nevyléčí ani lithium – a bohužel – ani láska.

Opravdoví hrdinové

Začtvrté, Eugenides je tak dobrý proto, že oživuje téma, jemuž se většina současných spisovatelů vyhýbá, téma víry, postavení náboženství a to, jak značně ateistická západní společnost nahlíží na věřící nebo na hledače víry. Dělá to prostřednictvím očekávatelného, cesty do Indie, kam jede většina lidí kouřit trávu, ale důsledně trvá na detailech a popisu stavů, na nichž hrdinové rostou a svou víru nacházejí či ztrácejí.
Hra o manželství je strhující příběh lidí, z nichž se s koncem románu stávají opravdoví hrdinové. Vyprávění stojí výrazně i na lásce postav ke knihám, slovům, významům a jejich poselstvím. Pro české čtenáře bude místy příliš americká, je tu řada zážitků z kampusu, které těžko rezonují s našimi zkušenostmi. Ale je to jeden z nejlepších titulů na současném knižním trhu. Román o životě a o čtení románů.

---

Recenze: kniha 90 %

Foto:

O autorovi: Klára Kubíčková, redaktorka MF DNES

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se