Trojí pocta

Trojí pocta

Týden | 8.11.2010 | rubrika: Kultura | strana: 74 | autor: Jaromír Slomek

Sloupek

Říjen byl měsíc jako každý jiný, začal, skončil, dalo se to čekat. Pro dějiny české poezie OE ale ano, česká poezie stále existuje, dosud neuchřadla OE však bude mít punc výjimečnosti: Karlu Šiktancovi, v současnosti nejvýznamnějšímu z našich básníků, jenž obstojí i ve srovnání s velkými mrtvými, se dostalo hned trojí pocty.
První pocta. Přičiněním brněnského nakladatelství Host vyšla o Karlu Šiktancovi první knižní monografie, objemný, čtyřsetstránkový svazek nazvaný podle jedné básně Někde tady, výklad tvorby a v nutné míře i života, poctivě sepsaný Ostravanem Petrem Hruškou. Jmenovaní muži patří k různým generacím, ten k otcovské, onen k synovské; pojí je přátelství a příslušnost k témuž cechu. Kdo by snad Šiktancovo dílo neznal, aš čte nejdříve přímo je, bohaté a různorodé. Může začít dětskými říkadly a přes pohádky se přiblížit k poezii, obdařené zvláštním kouzlem: čím je zralejší, tím je lepší. Teprve ten, kdo má Šiktancovu poetiku dávno rád, nechš se ponoří do Hruškových interpretací. Může pak porovnávat básníkův pohled na kolegu z Parnasu s pohledem vlastním. Hruška objekt svého zájmu obdivuje a neskrývá to, vystupuje jako ctitel, nicméně odbornou výzbroj neodkládá.
(...)

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se