Synové Josefa Floriana vyprávějí o svém otci

Synové Josefa Floriana vyprávějí o svém otci

Mladá fronta DNES | 1.2.2008 | rubrika: Umění & kritika | strana: 5 | autor: PETRA DVOŘÁKOVÁ

Dlouho jsem hledala knihu, která by mi pomohla novým způsobem nahlédnout oblast mého zájmu - českou literární scénu první poloviny dvacátého století. Má hladová duše se - popravdě řečeno trochu nečekaně - nasytila v knize rozhovorů Aleše Palána nazvané Být dlužen za duši.

V hlavní roli Dobré dílo Jan a Gabriel, synové nakladatele Josefa Floriana, zde vyprávějí o svémotci a jeho vydavatelské činnosti. Rozhovor však není koncipován jako striktní výpověď o životních osudech staroříšského nakladatele. Dokonce se místy zdá, že ústřední postavou rozhovorů není ani tak sám Florian, jako jeho nakladatelství Dobré dílo. Palán vsadil na myšlenku, že Florianovu osobnost a charakter doby lze nejlépe postihnout v drobných příbězích a vzpomínkách. A tak skrze jeho otázky bratři vzpomínají na dětství, na život v nakladatelství, práci s knihami i setkání s osobnostmi, jež otce navštěvovaly. Nešetří historkami, které se v rodině tradovaly z předchozích generací a jakoby mimoděk vykreslují až mystický obraz Vysočiny, kraje skřítků a pověr, ale také kraje hlubokých lidí, za jejichž myšlením můžeme znovu a znovu jako pevný středobod odhalovat křesťanskou víru.
Za mimořádně zdařilou lze považovat plastičnost, se kterou zde vystupují povahové odlišnosti obou bratří. Zatímco Gabriel, sběrač meteoritů, amatérský vědec astronom a historik, vytváří metafyzické souvislosti mezi životními událostmi a osudy, Josef jako by odpovědi svého bratra mírnil, korigoval a vracel zpět na zem.
Nelze také přehlédnout osobní postoje Jana i Gabriela vůči lidem, kteří se v blízkosti Josefa Floriana a jeho rodiny pohybovali. Kniha zrcadlí například negativní vztah obou bratří k Jakubu Demlovi. A těžko soudit, zda vycházejí skutečně z negativní osobní zkušenosti s tímto básníkem, nebo spíše přejali dědictví Florianova konfliktu s Demlem.

Od Reynka po Nezvala Prostřednictvím vyprávění máme také možnost nahlížet do života významných literárních osobností, jako jsou Bohuslav Reynek, Otokar Březina, Jaroslav Durych, František Halas, Jan Zahradníček nebo Vítězslav Nezval, ale také do prostých a zdánlivě bezvýznamných životů osůbek, které by jinak zůstaly zapomenuty. Vytvořit tak rozsáhlý vzpomínkový rozhovor, navíc se dvěma respondenty současně, není jistě jednoduché. Na škodu textu je spletitost otázek, časté zabíhání do podrobností (ne však nevýznamných), vzpomínání někdy natolik obsáhlé a rozkošatělé, že čtenář ztrácí chronologický obraz. Přes tuto spletitost autor otázky dobře míří a podařilo se mu dokonale zachytit každodennost a prostotu života, hmotné i duchovní starosti, které provázely existenci Dobrého díla.
Sympatické je, že se Palán ani oba bratři neobávají zmínit i osobnostní nedostatky svého otce či otevřeně hovořit o problémech nakladatelství, situaci v rodině nebo konfliktech s autory. Zvláště v závěru knihy se odkrývají problematické okolnosti, které vedly k rozprodání knihovny Florianových a ukazují na nesoulad mezi sourozenci.
Vyprávění Jana a Gabriela plyne nenápadně, bez dramatických zvratů a náhle si člověk uvědomuje, že se před jeho vnitřním zrakem vynořuje celistvý obraz nejen jejich otce, ale i obraz doby, obraz krajiny, obraz myšlení prostého člověka. A čím více do tohoto obrazu čtenář proniká, tím více ztrácí jasné a jednoznačné kontury.
Palán tímto rozhovorem předkládá (spíše než látku ke studiu života Josefa Floriana) materiál k dlouhému nazírání a vychutnávání. Jisté je, že autor společně s oběma bratry smazal dluh člověku, který se zasloužil o existenci mimořádného počinu, kterým bezesporu Dobré dílo bylo.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se