Strukturalismus byl, je a bude

Strukturalismus byl, je a bude

Jiří Peňás, Lidové noviny, 9. 9. 2015

Monografie Jana Mukařovského, která vychází v Hostu, je dílem, kterým tento velký literární vědec ožívá jako člověk z masa a kostí. Jejím autorem je Ondřej Sládek. 

- LN Když to řeknu zjednodušeně, strukturalismus se zabýval pouze a jen textem. Osoba autora, jeho biologický život, jeho životaběh byly něčím, čím se rozbor neměl zabývat. Takže by se dalo říct, že životopis Jana Mukařovského, hlavního představitele strukturalismu, je vlastně paradox... 

Když jsem začal psát monografii o životě a díle Jana Mukařovského, samozřejmě jsem myslel i na tento určitý paradox. Mým záměrem ale nebyla strukturální analýza, která by se zaměřovala výlučně na dílo Jana Mukařovského nebo některé jeho aspekty, nýbrž naopak hledání souvislostí. Upozornění na vztahy a kontexty, které jsou pro pochopení vývoje myšlení a díla Jana Mukařovského důležité. Osou výzkumu se tak musel stát jeho život, o němž bylo doposud napsáno jen málo. 

- LN Zkusme stručně vysvětlit, co to ten strukturalismus je. Nebo už jen byl...? 

Byl, je a rozhodně i nadále bude. O tom jsem přesvědčen. Samotný pojem strukturalismus bývá používán v několika různých významech. Jeho nejobecnější vymezení by mohlo být asi takové, že jde o určitou vědeckou metodologii, která umožňuje pomocí funkčně-strukturální analýzy poznat strukturu určitého fenoménu (celku) a přesně stanovit vztahy mezi jeho jednotlivými částmi. Jiné vymezení by mohlo být takové, že jde o široký badatelský směr, který se v oblasti humanitních a společenských věd rozvíjel od dvacátých let 20. století a v jehož rámci jednotlivci, skupiny i celá vědecká centra prosazují a využívají základní strukturalistické teze a postupy. V některých interpretacích bývá strukturalismus chápán jako určitá specifická filozofie, často bývá dáván do souvislosti s lingvistickou koncepcí Ferdinanda de Saussura. Sám Mukařovský uvažoval o tom, že strukturalismus je určitý vědecký názor a noetické stanovisko. Pokud bychom seměli pokusit určit nějakého společného jmenovatele všech těchto různých pojetí, byl by jím snejvětší pravděpodobností předpoklad, že detailní rozbor jednotlivých částí zkoumaného fenoménu, rozbor jejich uspořádání a přesné určení jejich vzájemných funkčních vztahů umožňují objasnit specifické zákonitosti celku jako takového a hlavní pravidla jeho konstrukce. 

- LN Co v něm bylo specificky českého? A byl Jan Mukařovský toho nositelem? 

Historické prvenství v koncipování strukturalismu jako širokého vědeckého proudu patří badatelům působícím v Pražském lingvistickém kroužku. Ten vznikl v roce 1926. Na konci čtyřicátých let byla jeho činnost utlumována, aby počátkem padesátých let ustala úplně, neboť strukturalismus byl vnímán jako přežitá, buržoazní koncepce. Činnost kroužku byla obnovena až po listopadu 1989. Kroužek se ve dvacátých a třicátých letech stal doslova společenskokulturní křižovatkou, kde se setkávali Češi, Slováci, Němci, Rusové, Ukrajinci a jiní badatelé z nejrůznějších oborů. Setkávaly se zde názory, které měly jak domácí, tak zahraniční původ. To vše se pak promítlo do vypracování nové, původní jazykovědné funkčně a strukturálně orientované koncepce, ale také strukturální poetiky a estetiky. Právě na rozpracování strukturální poetiky a estetiky měl Mukařovský největší zásluhu. Jedním z rysů českého strukturalismu je dynamické a vývojové pojetí struktur. Dle Mukařovského je literatura neustále v pohybu, je to stálá proměna. Výsledkem jeho snahy zachytit tento neustálý vývoj je množství versologických studií, řada rozborů konkrétních literárních děl, ale také specifické pojetí dialektiky. 

- LN Jaký význam strukturalismus měl v konkrétních poměrech meziválečné republiky? Byl nějak orientován politicky? Proč si tak rozuměl s avantgardou? 

Strukturalismus byl významný předevšímsvým přísně racionalistickým přístupem, který se vymezoval vůči pozitivismu a psychologismu. Významné a nové bylo především to, že šlo o badatelský směr, který byl prosazován kolektivně – Pražským lingvistickým kroužkem – a jehož základní principy byly také jednoznačně formulovány ve společných publikacích a programových prohlášeních. Členové kroužku ve třicátých letech vystupovali jako aktivní a koncepčně jednotná skupina, zejména jednalo-li se o otázky jazykové kultury, výuky českého jazyka a literatury, pojetí literární historie atd. Kontakt s uměleckou a kulturní avantgardou byl výsledkem působení a činnosti některých členů kroužku, zvláště Romana Jakobsona, který se aktivně účastnil nejrůznějších debat o podobě nového umění a postupně také stále častěji veřejně vystupoval jako obhájce nových uměleckých směrů. Mukařovský měl mezi avantgardními umělci řadu přátel, členem nějaké avantgardní skupiny se však nikdy nestal. Estetika, kterou prosazoval, byla estetika teoretická, nikoli programová. Nicméně prostřednictvím umělecké avantgardy se seznámil s marxismem. I když řada členů Pražského lingvistického kroužku byla orientována levicově, jako celek byl však kroužek apolitický. 

- LN Jaký byl vztah Mukařovského a F. X. Šaldy? Byly to protiklady? 

Jan Mukařovský a František Xaver Šalda se znali velmi dobře, a to již z doby studií Jana Mukařovského na pražské filozofické fakultě. Mukařovský si Šaldova úsudku a jeho díla nesmírně vážil, občas k němu docházel do jeho bytu, kde vedli dlouhé rozhovory o literatuře. Šalda se silně zasazoval o to, aby Mukařovský získal místo profesora na Univerzitě Karlově, což se také přes řadu komplikací podařilo. Mukařovský o Šaldovi později napsal několik studií, jistou dobou byl také předsedou Společnosti F. X. Šaldy. Mimo to byl členem redakce vydávající Souborné dílo F. X. Šaldy. Nemyslím si, že by Mukařovský a Šalda byli přímo protiklady. Přinejmenšímněkteré jejich přístupy a vášnivé zaujetí literaturou si byly velmi blízké. 

- LN Mukařovský byl levicově orientovaný člen KSČ, dokonce tak, že se v roce 1948, kdy se stal rektorem UK, účastnil nechvalně známých prověrek. Václav Černý ho za to nazval vPamětech zhoubcemcelé generace českého studentstva. Černý měl sklony přehánět a svým protivníkům nic nedarovat. Ale neměl trochu pravdu? 

Politické prověrky se odehrály na pražské filozofické fakultě a na ostatních vysokých školách již v únorových dnech roku 1948. Co máte asi na mysli, je rozsáhlá očistná akce, která měla podobu studijních prověrek a která byla vyhlášena ministerstvem školství v listopadu 1948. I když tyto prověrkyměly vnější podobu kontroly studijních výsledků, šlo v podstatě o další fázi politických a třídních čistek. Na jednotlivých fakultách byly jmenovány disciplinární komise a čistě studentské subkomise, které si celou akci na základě pokynů ministerstva řídily samy. Zavedené vysokoškolské orgány na to, jak tyto prověrky probíhaly, v podstatě neměly žádný vliv. A to platilo i pro samotné vedení univerzity, v jejímž čele stál rektor Jan Mukařovský. Černý obviňoval Mukařovského, ale nejen jeho, že se proti těmto praktikám neohradil. A to nejen ve svých Pamětech, ale také v otevřeném dopise v roce 1968. Skutečností je, že Mukařovský měl jako rektor jen velmi omezené pravomoce. To, že proti Mukařovskému Černý velmi tvrdě vystupoval (platilo to ale i obráceně), bylo dáno mnoha okolnostmi. Především však tím, že oba dva byli naprosto rozdílní a že jeden pro druhého neměli příliš pochopení. 

- LN Po roce 1948 byl Mukařovský v prominentním postavení: režim ho hýčkal jako světově známého vědce a jako činovníkovi Světové rady míru mu umožňoval vyjíždět z uzavřené republiky. Co pro to musel Mukařovský obětovat? 

Nabízí se jednoduchá odpověď: obětoval pro to svoji vnitřní svobodu, zřekl se strukturalismu, který tak dlouho a úspěšně prosazoval. Takto černobílé to ale nebylo. Předně Mukařovský by asi vůbec neuvažoval o tom, že něco obětoval. Obvyklá představa o Mukařovském je, že je badatelem, který se v padesátých letech zřekl svého vědeckého směřování a dal se do služby komunismu. Při studiu jeho života a díla jsem si na základě jeho osobních poznámek, dopisů, náčrtů textů amnoha dalších dokumentů začal uvědomovat, že i když ve vědeckém směřování Jana Mukařovského můžeme objevit řadu vnitřních rozporů, základní rysy jeho pojetí uměleckého díla a umění zůstaly po celý jeho život v podstatě nezměněny. Své názory sice upravoval v duchu dobové ideologie a terminologie, v jeho myšlení však bylo stále přítomno několik základních teoretických ametodologických pravidel, která nikdy neopustil. 

- Myslíte, že má strukturalismus živý vliv na současnou literaturu, na myšlení o ní? Nebo je to pěkná a uzavřená kapitola z dob, kdy literatura byla čímsi, kvůli čemu vážení vědci zakládali mezinárodní kroužky a sjížděli se na učeneckých kongresech? 

Na literaturu jako takovou měl strukturalismus velký vliv především ve vrcholném období umělecké a kulturní avantgardy, představované například určitou fází díla Vítězslava Nezvala či Vladislava Vančury. Na myšlení o literatuře má zcela jednoznačně zásadní vliv i v současnosti – česká literární věda je založena na termínech, kategoriích, ale také postupech, které rozvinul český strukturalismus. Z původního metodologického výboje se strukturalismus v našem prostředí stal postupně tím, co bychom mohli nazvat "řemeslem". Představuje základní pracovní výbavu většiny českých literárních vědců, je souborem nástrojů zaručujících věcný a kontrolovaný přístup k jazyku, literatuře a umění. 

- LN Mukařovský zemřel dva roky před vašímnarozením. Setkat se s ním jste měl šanci tedy jen zprostředkovaně, přes jeho dílo pochopitelně, a pak přes jeho žáky a následovníky. Nebo ještě jinak? 

Ano, dělí nás téměř dva roky. Mukařovský zemřel v únoru 1975, já jsem se narodil v listopadu 1976. Kromě jeho publikovaných prací jsem se při výzkumu jeho života a díla nadlouho ponořil do archivních pramenů, díky nimž jsem Mukařovského začal vnímat jinak, než jak je obvykle představován. Na to jsem se také ptal řady pamětníků, Mukařovského žáků a následovníků. Významnou pomocí mi byly i rozhovory s jeho dcerou Hanou Mukařovskou. 

Foto: Jan Mukařovský (1891–1975). Strukturalista a prominentní obránce míru. 
FOTO ČTK 

Foto: Ondřej Sládek pracuje v Oddělení teorie literatury Ústavu pro českou literaturu a přednáší na MU v Brně 
REPRO LN

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se