Román ohně a vody

Román ohně a vody

Reflex | 16.6.2011 | rubrika: Událost | strana: 60 | autor: KATEŘINA KADLECOVÁ


Silnější a drásavější knihy se letos česká literatura nedočká

Když se letos na Prvního máje ulomil kus sochy na Karlově mostě, Radka Denemarková poprvé předčítala ze svého nového, v pořadí čtvrtého románu Kobold, který začíná pádem sochy svatého Jana Nepomuckého z Karlova mostu.
Zajímavá náhoda, ne? Ale náhodou už není, že spisovatelka, přes své tři ceny Magnesia Litera obdivovaná spíš u našich sousedů, zejména v Německu, se v Koboldovi zabývá útoky na Romy, trýzněním dětí a žen, všednodenními fašisty skrývanými (a hýčkanými) v nás. Čteme o nich denně, potkáváme je, žijeme s nimi. Jsme to my.
O knize se hovoří jako o dvojrománu; po mém soudu však z jedné strany svazku číhá na čtenáře novela. Právě tou, tedy částí s podtitulem Přebytky lidí, vyprávějící „O ohni“, doporučuju začít, ačkoli chronologicky přichází až po Přebytcích něhy, románu „O vodě“. Tragický příběh krásné (polo)cikánečky a jejího znetvořeného ctitele jak z Hugova Zvoníka od Matky Boží je totiž kratší, rovnější, čte se díky jednoduššímu jazyku snáz. Autorka nám navíc na konci „vodní“ části nechala jedno ošklivé překvapení na závěr a dvě postavy propojující stejně jako Kobold a řeka Vltava proti sobě (nebo vedle sebe?) položené příběhy ...
Krásná Justýna, která zůstala sama na svých devět dětí, se je snaží vychovat pevnou, ale laskavou rukou; sama však netuší, kdo je jejím otcem. Snad ho má tak trochu nahradit Harold, který na sociálním úřadě rozhoduje o Justýnině životě. Proč jen se jméno tohoto člověka rýmuje se jménem Kobold, jménem znamenajícím skřítka z mytologie, ale i skřeta z monstrologie? Pohanští koboldi se mohou materializovat v oheň i vodu, mohou otravovat zemi i vzduch. V Justýnině příběhu o bezmocné mateřské lásce, kterou většinová rasistická společnost umravňuje paragrafem i žehem, kde dary glumovitého zamilovaného dobrodince (jenž na rozdíl od Quasimoda nezvoní v kostele, ale pracuje s rakvemi a urnami) přinesou místo pomoci nízkou závist, však Kobold zůstává neviditelný. Svůj jed zasel v minulosti – tak jako kobalt, který při pražení rud uvolňuje jedovaté plyny. Koboldovi patří druhý příběh, ten vodní. Společenský, zdánlivě úspěšný muž se za dveřmi bytu mění ve zlé monstrum, v potopu, je očarován řekou, „ustrnul ve stadiu plaza“. Jeho děti sedí hodiny v ledové vodě, když trýzněny hladem vypijí zakázanou sklenici mléka ... A nikdo nic nevidí.
Nepřipomíná vám to jisté zprávy z poslední doby? Matka Hella, jejíž jméno znamená Světlá, jako by neexistovala – je Koboldem posedlá, je slabá, děti neubrání, sebe neubrání, je obětí a zároveň viníkem situace. „Dítě je vzácný návštěvník“.
Ale ne v tomhle příběhu, který zčásti vypráví stará žena, kdysi krutě týrané dvojdítě, Halbjüdin Judita/Julie, mladé realitní makléřce, jež je dle pokynů doby tak dynamická a fl exibilní, až je mentálně katatonická a debilní. Příběh vody někde plyne, místy stojí, někde je hluboký, jinde mělký.
Říká, že z tůně, do které nás osud hodil, do řeky nevyplaveme. Že se v lidských hlubinách skrývá něco hnusného a že se ten hnus dědí.
„Před rodinou není záchrany.“
Jak známo, Radka Denemarková píše (a ostatně i překládá) pro náročného čtenáře. Zkoumá možnosti jazyka, obrábí jej, natahuje na skřipec. Jazyk trpí, autorka trpí, čtenář trpí, každý jinak. Stejně jako se v jejích fikčních světech okolí neohlíží na slabé a bloudící, nečiní tak ani spisovatelka sama. Neumíš německy? Překládat to pro tebe nebudu. Nechápeš jinotaje, nezvládáš logicky přemýšlet, nemáš patřičné vzdělání, nedokážeš se vcítit, neznáš historické souvislosti?
Nečti – neubude. Čtenáře, který vytrvá, ponoří se pod hladinu a vydrží chvíli nedýchat, příběh stráví jako oheň, bude bolet. Silnější a drásavější knihy se česká literatura tenhle rok už nedočká. Na to vemte jed. Nebo kobolda.

„Vlasy se rozprostřou. Koňské žíně, proud je rozvlní. Bělice proplouvají nazelenalou hřívou a honí se, mihne se vodní had, a nikdo se ho neděsí. Muž dozpívá v duchu. Hlavu uvolní, přehmátne přes boky k nártům. Aby mu tělo neuplavalo, povytáhne ho za kotníky na břeh. Rozvažuje, jaký trest zvolí. “ NAMLOUVÁNÍ KOBOLDOVÝCH RODIČŮ; UKÁZKA Z KNIHY

RADKA DENEMARKOVÁ KOBOLD Vydal Host, 2011. 226+101 strana.

Foto popis| Spisovatelka RADKA DENEMARKOVÁ je držitelkou tří cen Magnesia Litera
Foto autor| FOTO I S I FA / L N / J I N D Ř I C H MYNAŘÍK

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se