Otevřený vesmír science-fiction s humanistickým duchem

Otevřený vesmír science-fiction s humanistickým duchem

Paj Chua, Lidový deník, Čína, 15. 9. 2015

(Český překlad publikován v rubrice Ukázka domácí kritické reflexe přílohy Literárních novin Pražská revue - současná čínská literatura)

Problém tří těles už od počátku vzbuzoval velkou pozornost čtenářů v Číně i zahraničí a dostal se do nejužšího výběru významných národních i mezinárodních ocenění, včetně čínské ceny Milky Way, ceny Nebula udělované za nejlepší světové sci-fiv čínštině, ocenění Hugo udělované Mezinárodní společností sci-fia dalších významných cen udělovaných v rámci žánru. Tento úspěch je nepřehlédnutelný. 
Už od doby, kdy Liang Čchi-čchao psal svůj román Budoucnost nové Číny (Sin Čung-kuo wej-laj), a Lu Sün přeložil dílo Cesta do středu Země Julese Verna, byl čínský žánr sci-fi pevně zakořeněný v domácí kultuře a zároveň bohatě čerpal z celé škály ze zahraničí převzatých uměleckých postupů. Jeho vývoj byl velmi pomalý a obtížný, ba přímo klopotný. Z nejrůznějších důvodů byla čínská sci-fiv celkovém objemu literatury 20. a 21. století zastoupena jen řídce a její vliv byl zanedbatelný. V 80. letech 20. století se spolu s příchodem nové éry v literatuře objevili noví autoři, např. Čeng Wen-kuang a Tchung En-čeng s díly jako Let k souhvězdí Střelce (Fej siang žen-ma-cuo) nebo Záře smrti nad korálovým ostrovem (Šan-chu tao-šang te s‘ kuang), která ve čtenářích vzbudila novou vlnu zájmu o sci-fi. Od začátku nového století tento žánr obohatili další autoři včetně Liou Cch-sina, Wang Ťin-kchanga či Chan Sunga, kteří představují nové progresivní přístupy a využívají specifické literární postupy. Ti svá díla šíří prostřednictvím nových médií a otevírají tak nové obzory pro sci-filiteraturu v Číně. Když Problém tří těleszískal cenu Hugo, pro čínské autory sci-fito znamenalo, že se pro ně konečně otevřela mezinárodní síň slávy a čínské dílo se specifickými čínskými rysy zanechalo první stopu na světovém kolbišti tohoto žánru. Liou Cch-sinovi se podařilo účelně spojit vědecko-technickou obraznost s obrazností uměleckou a stvořil rozlehlý vesmír, neoddělitelně spjatý s čínskou perspektivou. Neobyčejný fikční svět, který stvořil, je pevně vrostlý v bohatství čínské historie a kultury a přináší sebereflexi čínské humanistické tradice, nepostrádá však ani silného ducha národního sebevědomí. Proto tento román čtenáři poskytuje čirou radost z četby a zároveň usiluje o naplnění nároků nové literární tvorby sci-fis duchem humanismu. 
Liou Cch‘-sinův Problém tří těles se odehrává ve světě Trisolaris, do něhož lze proniknout prostřednictvím počítačové hry Tři tělesa. V tomto čím dál tajemnějším světě mohou hráči Tří těles potkat osobnosti z různých období čínské historie a různých oblastí čínské kultury, například krále Wena z doby dynastie Čou, mistra Mo Tiho, Konfucia, Prvního císaře dynastie Čchin a další, a mohou se zde setkat také s Galileem, Koperníkem, Newtonem a dalšími osobnostmi západní vědy. Těmto osobnostem dokonce mohou klást otázky a vést s nimi rozpravy, aby tak nahlédli do civilizačního pokroku a jeho proměn a hlouběji pochopili vědecký rozvoj a tajemství vesmíru. S počítačovou hrou pak souvisí tajná organizace ETO, již založili pozemští hráči Tří těles a tajemní členové organizace "hranice poznání". Tato organizace se v románu rozštěpí na tři frakce, "Přistání", "Záchrana" a "Přežití", které spolu poté v rámci organizace ETO vedou líté a kruté boje. Jestliže autor v prvním díle využil svou bohatou erudici a nespoutanou představivost k tomu, aby vytvořil mimozemskou civilizaci s komplikovanou historií, ve druhém se zaměřil na zachycení ideologické hry mezi Trisolařany a pozemšťany a zachytil rozdíly a analogie mezi různými typy civilizací. Ve třetím díle se pak zaměřuje na "plán žebříku" a "kosmické cestování", což mu umožňuje zkoumání podstaty času a tajemství vesmíru. 
Na celé trilogii je fascinující, s jak neobyčejně silnou představivostí za využití stále dokonalejších uměleckých postupů autor odkrývá další a další vrstvy civilizace Trisolařanů, přičemž ve všech dílech vychází z perspektivy skutečné Číny a jejích obyvatel, kteří zde hrají hlavní roli. Přitom zapojuje poznatky z matematiky, výpočetní techniky, fyziky, chemie, astronomie, vědy o nebeských tělesech, vojenství a dalších vědních disciplín, překračuje omezení času a prostoru i rozdíly mezi současností a historií a prostřednictvím hlavní linie založené na poznání, jehož esencí je sebeobětavost, splétá mozaiku z dosud známé historie lidského společenství a zcela neznámých světů překračujících naši pozemskou zkušenost. Proplétá virtuální realitu se skutečností a spojuje exaktní vědy s humanistickými v jeden celek, čímž buduje okouzlující příběh, jenž čtenáře nutí neustávat v četbě protkané vrstvami významů nabízejících nespočet námětů k přemýšlení. 
Četba Problému tří těles je skutečně neobyčejným zážitkem. V díle se setkáme se známými historickými postavami a událostmi, jsou zde důvěrně známá období a scény, jež nás přirozeně nutí k přehodnocení reality, přehodnocení minulosti. Zároveň zde jsou naprosto cizí jevy a události, hluboká tajemství a prapodivné úkazy, jež umožňují rozlet naší fantazie a posunutí jejích hranic. Části, kterým lze porozumět i ty nesrozumitelné se spojují v jedinou překrásnou krajinu, v níž si každý přijde na své, ať už je to poučení nebo jen vzrušení a zábava. 
Liou Cch-sin svůj sci-firomán napsal tak krásným a vynikajícím způsobem, že je velice čtivý a dokáže čtenáře vtáhnout svým detailním zachycením kultury i hlubokým humanismem. Autor byl od dětství milovníkem sci-fia dlouhá léta působil jako výzkumný pracovník v oblasti výpočetní techniky, přitom má však neobyčejný umělecký cit a ohromnou erudici. Vzpomínám si, jak jsem se s ním v roce 2012 účastnil Mezinárodního knižního veletrhu v Londýně, kde byla Čína v tom roce hlavním hostem. Jeden půlden jsme absolvovali exkurzi do Britského muzea, jen Liou Cch-sin se zašel místo toho podívat do muzea přírodovědného. Potom mi říkal, že pro autora sci-fijsou přírodní vědy mnohem důležitější. Prý už tehdy na setkání s ním dorazili čtenáři z různých částí světa, hovořící různými jazyky. Už před pár lety bylo zřejmé, že tento čínský spisovatel má spoustu zahraničních "fanoušků".

Přeložila Kamila Hladíková

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se