Odvěký příběh pomsty v podání polského talentu

Odvěký příběh pomsty v podání polského talentu

E15 | 4.1.2011 | rubrika: kultura | strana: 22 | autor: Jan Bělíček

Existuje-li v Polsku někdo jako literární celebrita a osoba hýčkaná odbornou veřejností, z největší pravděpodobností jí bude Olga Tokarczuková. Ve své tvorbě se dotýká moderních témat světové prózy: feminismu, nomádství, vztahu k instituci církve nebo úlohy mýtů v postmoderní společnosti. Autorka střední generace posbírala pěknou řadu literárních ocenění doma i ve světě a každá její nová kniha je kulturní událostí. Hlavní zbraní Tokarczukové je schopnost nepateticky spojovat výjevy a obsahy kulturní paměti a nezáměrnou psychedelii současného světa. To projevuje i ve svém nejnovějším podařeném románu Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Podobně jako v knize Denní dům, noční dům se vrací do Kladska, polské příhraniční oblasti v bezprostřední blízkosti České republiky, která jí přirostla k srdci.
Nová kniha tolik nevězí v alegorickém budování příběhu, pro Tokarczukovou tak charakteristickém, ačkoliv i zde je alegorie v určité míře zastoupena. Sledujeme vyprávění postarší paní Dušejkové, učitelky angličtiny a ženy žijící aktivním, leč samotářským životem. Od prvních stran románu na čtenáře doléhá pocit odestáté tragédie, jejíž skutečnou tvář odhaluje až v samotném závěru. Pouze z náznaků může rozkrývat, jakou souvislost má tato nehezká historie s místním sdružením mysliveckých duchovních, vztahem katolické církve k zvířecím bytostem a způsobům, jimiž se člověk může domoci spravedlnosti v postkomunistické realitě.
Název románu odkazuje na verše anglického preromantického básníka Williama Blakea a celá próza je prošpikována citacemi jeho textů. Blake je zmiňován především v souvislosti s představou očistného a jasnozřivého hněvu, který čas od času popadne hrdinku textu a nutí ji násilným způsobem demonstrovat vlastní představy o cti a spravedlnosti. Příběh s rysy sociálně-kritické prózy, hravě vyvázaného psaní magického realismu, napětí a tajemství detektivního románu, si pohrává se čtenářem. Mrazivé napětí textu vytváří především hra se čtenářským očekáváním.
Krom literárních postav hrají podstatnou úlohu také takzvané příčné vědy. Astrologie a fatalistický světonázor se pojí ve zvláštní sňatek, jenž klade znepokojivé otázky po tom, co vlastně znamená svobodná vůle, kdo ve skutečnosti rozhoduje o našem konání a jak je možné odhalit svou budoucnost.
Nadmíru originální poetika a obrazotvornost, které zároveň autorka silně váže ke konkrétní polské realitě, je bezpochyby výjimečným příkladem talentu a jedinečnosti Olgy Tokarczukové. Výsledný dojem kazí jen schematický a racionálně osvětlující závěr knihy po způsobu rozřešení detektivních příběhů.


Olga Tokarczuková: Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých Vydavatel: Host, 2010 Překlad: Petr Vidlák Hodnocení: 70 %

O autorovi| Jan Bělíček, Autor je spolupracovníkem redakce Praha

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se