Obrazy z dějin izraelských

Obrazy z dějin izraelských

Jiří Peňás, Lidové noviny, 20. 1. 2016

Titul knihy Ariho Šavita Země zaslíbená je samozřejmě mnohoznačný. Stejně tak je to země problematická, zčásti i zatracená a ztracená, bezvýchodná i zoufalá. 

Ale pořád milovaná. Prostě Izrael. 

Ari Šavit se narodil v roce 1957 v univerzitním městě Rechovot, jeho otec byl vědec, matka umělkyně, vystudoval filozofii, sloužil jako výsadkář, angažoval se společensky (na straně levice a mírového hnutí), od poloviny 90. let je komentátorem liberálně levicového deníku Ha’arec. Je tedy příslušníkem toho, čemu lze říkat izraelská "aškenázovská" (tedy původně evropská) elita. Ta je z větší části sekulární, protiosadnická, kritická k izraelské pravici a v posledních letech stále i ke směřování Státu Izrael, kterému předpovídá spíše nešťastnou budoucnost – tedy pokud nějakou budoucnost mít bude. Přitom je to ta síla, která Izrael jako moderní, prozápadní a "evropský" stát vybudovala, dala mu demokratické základy a jeho stále ještě patrný morální étos. Ten byl založen na demokracii, vědeckém pokroku a sociální spravedlnosti. Izrael prvních dvou tří desetiletí své existence byl rovnostářským, v jistémsmyslu socialistickým státem, kterému se podařilo ubránit v několika existenčních válkách a přitom postavit na písku a bažinách moderní a solidní stát. Vněm nalezly domov statisíce, pak i miliony pronásledovaných, opovrhovaných, ale veskrze ambiciózních a podnikavých lidí z Evropy, mezi nimi i předkové Ariho Šavita, kteří pocházeli z Velké Británie: pradědeček, ctihodný anglický soudce, byl jedním z prvních sionistů: jeho příjezdem v roce 1897 do Jaffy Šavitovy "obrazy z dějin Izraele" začínají. 
Kultivovaný předek byl tehdy nadšen a dojatě hleděl na zemi, kde by chtěl nalézt domov pro evropské Židy. To, co viděl, se mu jevilo jako země zaslíbená, lákající a vlídná – a prázdná... Jak to, že si pradědeček nevšiml, že tu už někdo žije? ptá se jeho pravnuk Šavit, který na následujících skoro pěti stech stránkách líčí, co toto okouzlení a zároveň opomenutí přinesly a jaké měly následky – pro Židy, kteří tu našli domov, pro Araby, kteří ho ztratili (ale kteří si předtím "nevšimli", že ho ztrácejí, a pak odmítli kompromis a rozdělení), a třeba také pro další, kdo do toho byli zapleteni, aniž by tušili, jak se to mohlo stát. Třeba pro sefardské Židy ze severní Afriky aArábie, pro které znamenal vznik Státu Izrael a následující konflikty s Araby konec jejich relativně spokojeného života a nutnost vystěhovat se do sekulárního Izraele, kde nemohli dlouho nalézt domov, neboť sem mentálně patřili mnohem méně než do své staré vlasti. 

Smrtonosný kontext 

Šavitova kniha není dalším přehledem dějin sionistického projektu a Státu Izraele, i když do jeho historie podává solidní a zevrubný vhled. Spíše jde o osobního průvodce po jednom století na jednom směšně malém kousku světa, kde jako by se koncentrovalo vše – nebo skoro vše –, o co v moderních dějinách střetů Západu a Orientu jde. Vypráví to na osudech konkrétních lidí, kteří jsou vždy nějakým odrazem fenoménu, jenž složil komplikovaný obrazec současného Izraele: někteří jsou známí i mimo Izrael: spisovatelé Amos Oz a Aharon Appelfeld, generál Amos Jadlin, letec, který bombardoval atomový reaktor v iráckém Osiraku, a další. 
Šavit začíná "prvním pohledem", příjezdem prvních sionistů na sklonku 19. století: "Cosi velkého a strašlivého se dalo do pohybu," píše dědic prvních "kolonizátorů", kteří se přitom chtěli vystříhat všech negativních projevů kolonizátorů. Následuje kapitola Vzhůru do údolí: je rok 1921, plán se začíná realizovat, "alija", návrat do země izraelské, se dává do pohybu. Především Židé z východní Evropy zde nalézají to, co jim bylo odepřeno. Vznikají první kibucy, ten snad jediný úspěšný projekt komunistické utopie, kombinace asketismu a náboženského idealismu ve stavu permanentního ohrožení. 
Kapitola Sad s pomerančovníky přibližuje vznik a rozkvět autorova rodného Rechevotu ve 30. letech. Pustina a málo úrodná půda začnou po úmorné a důmyslné práci přinášet plody: šťavnaté pomeranče, které se exportují do celého světa. Židé se díky své pracovitosti a píli stávají hegemonem v zemi. Reakce na sebe nenechá dlouho čekat: Arabové, jejichž uvědomění probouzí právě sionismus, začnou zprvu ve dvacátých letech s atentáty, v roce 1936 přejdou do otevřeného povstání. Konflikt vlastně nikdy neskončí. 
Krizový je rok 1942. V Evropě jsou ti Židé, kteří měli podle sionistických představ tvořit základ budoucího Izraele, vyvražďováni. Ti, kteří již v Palestině žijí, jsou sice v bezpečí, ale stín hrůzy padá i na ně. V severní Africe operuje Rommelova armáda a ta ve spojení s nepřátelskými Araby (jeruzalémský muftíAmín al-Husajní plánuje s Hitlerem holokaust v Palestině) představuje existenční hrozbu. Tehdy se rodí mýtus a étos Masady, stolové hory, kde staroizraelští zélóti raději spáchali hromadnou sebevraždu, než aby padli do římského zajetí. Židům vletech 1936 až 1942 dochází, že prostředí, v němž žijí, je mimořádně kruté. Smrtonosný je historický kontext. Jedinou možností, jak přežít, je klást nepříteli odpor. Od této chvíle, píše Šavit, není "sionistickým projektem vysušená bažina a pomerančový sad, ale pouštní pevnost, vrhající na okolní pustinu stín, vzbuzující posvátnou bázeň". To trvá dodnes. 
Lydda, 1948 je další zlomová kapitola. Židé se sami – ve válce, která je jim vyhlášena – stávají pachateli zločinů. Šavit přivádí čtenáře do staré arabské Lyddy, dnešního izraelského Lodu, kde bylo několik desítek Arabů povražděno a zbytek vyhnán. "Je to náš kostlivec ve skříni, naše špatné svědomí. Mezi sionismem a Lyddou existoval od samého začátku základní rozpor," píše Šavit, který je sám rozpolcen. Je loajální a zároveň má pocit, že jeho stát vznikl za cenu nespravedlnosti. Ale neznáme to my Češi, kteří si připustíme vyhnání Němců, také? 
Ten stát však prokazuje neobyčejnou životaschopnost. Kapitola Sídliště Bacaron, 1957 představuje stát, který patří "k nejrovnostářštějším demokraciím na světě". Kombinoval sociální spravedlnost s modernitou, byl kolektivistický a racionalistický. Budoval však svou utopii obklopen nepřáteli, kteří ho považovali za "dočasný, umělý a zavrženíhodný útvar". Musel být proto tvrdý. Kdyby byl laskavý a projevoval soucit k druhým, zkolaboval by. Proto je holokaust téma, o kterém se mlčí a které se do projektu nehodí. Nutné je bránit se: v kapitole Projekt, 1967 se Šavit věnuje fascinující epizodě z dějin Izraele, vývoji atomové bomby. Tento utajovaný a nesmírně delikátní plán byl triumfem mladého státu, který věděl, že se musí spolehnout jen na sebe. Součástí byla doktrína, podle níž Izrael bude mít pumu, ale bude se chovat, jako by ji neměl. K tomu po letech připojí Beginovu doktrínu, podle níž Izrael nikdy nedovolí žádnému státu v regionu pořídit si atomovou bombu. Lze pochopit úzkost toho malého státu? K tématu se Šavit vrátí v kapitole Existenční výzva, 2013, v níž se zabývá hrozbou íránského atomového programu. 
Kapitoly Ofra, 1975 a Na pláži v Gaze, 1991 se věnují Izraeli po klíčových válkách (1967 a 1973), ve kterých se sice Izrael ubránil, ale podle Šavita ztratil více, než získal. Šavit je kritik okupace a hlavně zakládání osad, ale ani on nevidí východisko z patu. Obává se, že Izrael ztratil sílu a rozhodnost k řešení situace. Nenašlo ho podle něj ani mírové hnutí, které charakterizovaly věčná negace a nezodpovědnost. Mírotvorci a levice ignorovali "arabské aspirace a politickou kulturu", čímž delikátně nejspíš myslí zánik Izraele a jejich nevypočitatelnost. Izrael je v patu, z něhož není podle Šavita úniku. Příliš mnoho skutečností mluví proti němu. 
Přesto je to "zaslíbená země", dynamický a životem kypící útvar složený z odhodlaných, schopných a přitom život hédonisticky milujících lidí. Šavitova kniha je skvělým průvodcem po tomto neobyčejném organismu, který nemá na světě obdoby a bez něhož by náš svět snad ani nestál za to.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se