O stavu (homo)sexu ve městě

O stavu (homo)sexu ve městě

Dávno už není nutné v literatuře kolem homosexuálních témat přešlapovat či jásat nad tím, že se autor odvážil. Lze naopak předpokládat, že samo téma se bude jevit spíš jako již otřepané. Jak je to s povídkovou knihou Jana Folného Buzíčci? 

Jan Folný je pseudonym, ovšem hned na obálce čteme, že vlastním jménem se autor jmenuje Jan Folvarečný, narodil se v roce 1977 v Karlových Varech, vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni, chvíli učil, žil pak v Irsku, nyní v Londýně. Svůj – asi nejen literární – coming out provedl před třemi lety v malém nakladatelství, kde vydal novelu Od sebe / k sobě, "bisexuální novely z Prahy 6 a z Irska". Druhá kniha se jmenuje jednoznačněji Buzíčci, vydává mu ji renomovaný brněnský Host. Vazba je opatřena polibky zmalovaných úst, předpokládejme, že mužských. Dvanáct povídek tedy spojuje z různých stran a blízkostí nasvěcované téma homosexuality. Škála projevů (a jejich nositelů) je široká a nejspíš reprezentativní: počínaje promiskuitním poloprostitutem z titulní povídky, která je napsána jako imitace obscénního "homoblogu", přes obyčejné velkoměstské gaye našich dnů až po zasmušilé "heterosexuální" staré muže, latentní homosexuály, kteří se minuli se svou pravou identitou a jejich život se jim jeví jako promarněný, i když si to třeba neumí přiznat. Obohacením české prózy může být postava mladého homosexuálního Vietnamce, který píše dopis své babičce do Vietnamu, v němž se jí zpovídá ze svých citových trápení – aniž by však přiznal, že se jedná o muže. V několika povídkách se objevuje též lesbický pár (jsou to vzorné matky), v jedné je pak dán hlas jejich synovi, školákovi, který píše slohové práce na téma rodičovství – a také dopis Václavu Klausovi o patřičnosti slova "deviant". To je také jedna z mála časových "aktualizací". Místem děje je dnešní Praha a v ní prostředí nijak výjimečné, pokud tedy za exkluzivitu nebereme zmínky o příslušných klubech a podnicích. Tam ti muži přicházejí, seznamují se tam, odcházejí do noci, která buď skončí, jak si představovali, či nikoli; obojí je pak zdrojem zklamání a smutku, o němž pak ty postavy vyprávějí. To, o čem mluví, zná autor buď z vlastní autopsie, tedy to prožil na vlastní kůži, nebo z vyprávění svých přátel či známých – aspoň to tak působí. Příběhy proto nejsou nijak složitě konstruované, jsou podávány starou dobrou metodou realistického vyprávění a vyhovují autorovu literárnímu naturelu, který má své limity. Žádnou slovní či obrazovou magii tu věru nečekejme. Tato věcnost a stylová zdrženlivost, ba až jistá jednoduchost je však hodnota spíše sympatická. Všem Folného hlavním postavám je vlastní základní dispozice k vypjaté touze po slasti. Ta je přítomna samozřejmě i u heterosexuálů, ale homosexualita je touha jaksi navíc, touha plus – odlišuje je od ostatních a směřuje právě k onomu sexu, kterým jsou jejich životy naplněny po okraj, tedy alespoň v těchto povídkách. Sex je na jedné straně líčen jako nanejvýš zvěcnělý, jaksi až vulgární projev, na druhé straně je hned provázen duševní bolestí a nešťastnými city. Folného postavy se zmítají v poryvech svých pudů, ale nejsou zbaveny základní důstojnosti a soucitu, byť velmi rezervovaného. V závěrečné povídce (Praha plná buzíčků), kde autor vystupuje nejspíš nejvíce sám za sebe, provádí vypravěč, který dostal v novinách za úkol napsat článek o pražských gayích, jakousi inventuru sexuálních motivací a projevů. Je to jeho osobní zpráva o stavu (homo) sexu ve městě. Čtení je docela poučné i pro toho, kdo měl pocit, že ho zas tak nic nepřekvapí. 
Folný je v líčení oněch věcí dosti otevřený, tak na hranici pornografičnosti, která je však v uměleckém textu dávno běžná. Čtenář, byť asi ne každý, ocení, že se přitom s pojmoslovím příliš nepáře a že je spíše věcný než třeba metaforický. Odkrytost v intimních věcech mu umožňuje i oblíbená forma vyprávění, jíž je většinou zpověď, případně fiktivní deník, dopis či jakási písemná rekapitulace. O čem tedy ty povídky jsou – vedle toho, že v nich vystupují homosexuálové? Dalo by se snad říct, že o pudech a o tom, co se stane, když ty se změní v touhu, která je základem lásky. Ta je ale samozřejmě nešťastná, jinak by nebyla zajímavá. Rozhodně tedy literárně.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se