Muž, který si hrál se čtenáři

Muž, který si hrál se čtenáři

Napsáno: 18. března 2010 
Autor: Kateřina Kočičková 
Recenzovaná kniha: Dívka, která si hrála s ohněm

Jak se pozná dobrá detektivka? Má neotřelé pátrače, strhující zápletku a nutí čtenáře spolykat pár stovek stránek bez ohledu na pracovní morálku či pozdní noční hodinu. Přesně tohle umí knihy Stiega Larssona.

Švédského novináře, který se v literárním světě objevil s neobyčejnou razancí a který psaním kriminálních příběhů (před svou náhlou smrtí stihl napsat tři knihy a rozepsal čtvrtou) odpočíval od práce investigativního reportéra. Ve světě Larssona překřtili na největší švédskou senzaci od doby Abby a něco na tom bude - už jen světová čísla prodejnosti Larssonových, posmrtně vydaných knih, jsou přesvědčivá: jednadvacet milionů výtisků v jednačtyřiceti zemích.

Z autorovy trilogie Milénium v českém překladu zatím vyšly dva díly: Muži, kteří nenávidí ženy a Dívka, která si hrála s ohněm. Zatímco první díl série je spíš klasickou detektivkou, v níž se řeší záhada na principu "zamčeného pokoje", druhý nese znaky kriminálního thrilleru. V obou (v druhém ale výrazně ostřeji) zaznívá kritika švédské společnosti a jejího postoje k ženám. V obou dílech totiž figurují muži, kteří nenávidí ženy: týrají je, zneužívají, profitují na obchodu s bílým masem nebo aspoň zesměšňují své kolegyně v práci. To možná může působit až neuvěřitelně, vždyť Švédsko je považováno za jakýsi genderový ráj na zemi. Larssonova reportérská tužka ovšem kreslí tento stát rovnoprávnosti zaslíbený v daleko drsnějších konturách. Prostitutka stojí na konci společenského žebříčku všude na světě, i ve Švédsku, kam sotva zletilé dívky vozí ze zemí bývalého Sovětského svazu organizované gangy. Víceméně všude existují senzacechtivá média, všude více či méně skrytě působí nejrůznější předsudky. Švédská společnost má podle Larssona do ideálu daleko.

Společenská kritika (sociálně - kritický osten navíc patří k dobrému tónu skandinávských detektivkářů) by ovšem na úspěch trilogie Milénium sotva stačila. Autorovy zápletky nejsou úplně bez chyby, sem tam se nějaký lacinější motiv najde (v druhém pokračování je jím pro mě postava plavovlasého obra, živého "robocopa" neschopného cítit bolest). Jenže Larsson umí psát. Nejde o vysokou literaturu, ale ani o znavené rutinérské řemeslo. Jeho styl je živý a přímočarý, je to rozený vypravěč, který žene děj dopředu, obratně skládá kousky dílků do skládačky a neustále udržuje čtenáře v napětí. Autorovým hlavním triumfem jsou postavy. Ani vedlejší figury neodbývá a nevsouvá do textu nahodile, když je potřebuje pro rozuzlení/zauzlení zápletky. Každá z Larssonových postav si nese svůj příběh a tak vzniká plastický svět.

Dvojici "detektivů" (úvozovky jsou na místě, protože se nejedná o klasické schéma soukromých oček) tvoří zásadový, idealistický novinář - nepochybně s lehce autobiografickými rysy - Mikael Carl Blomkvist a pozoruhodná mladá žena jménem Lisbeth Salanderová. Punkerka, hackerka s tělem pubertální dívenky a geniálním mozkem, avšak také se silným sociálním handicapem. Larsson podle svých slov tyto postavy vytvořil na základě volné inspirace dětskými hrdiny Astrid Lindgrenové. Vedle "detektiva" Kalleho Blomkvista postavil dospělou Pipi Punčochatou. Vyzáblou dívku, která nevěří institucím ani autoritám, pranic se nestará o společenské konvence či city druhých a spoléhá výhradně na sebe. Není to postava, se kterou by se čtenář mohl okamžitě od začátku identifikovat: její tvrdost, asociálnost i nedostatek vkusu může zpočátku lézt na nervy, přesto si Lisbeth získá respekt nejen u dalších románových postav, ale především u čtenářů. Právě dobře napsaná postava Salanderové je nepochybně jednou z příčin Larssonova masového úspěchu. Stejně jako Pipi ji obdařil "truhlou zlaťáků", v druhém díle dokonce i "Vilou vilekulou", navrch ovšem přidal hodně nepěknou minulost a dětství podobající se noční můře. A právě přízraky minulosti Lisbeth dohání v druhém díle.

Knihu autor utíná ve vrcholícím finále a naznačuje, že teprve ve třetí části pošle svou neohroženou amazonku na skutečnou válečnou stezku - doslova proti všem. Je se na co těšit.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se