Moderní Leviatán

Moderní Leviatán

Nový prostor | 26.4.2011 | rubrika: Kultura - literatura | strana: 24 | autor: Tereza Varcek


MODERNÍM LEVIATANEM, SMRTÍCÍ PŘÍŠEROU Z HLUBIN, JE KULTURA ZOTROČUJÍCÍ ČLOVĚKA STÁLE VĚTŠÍM MNOŽSTVÍM BLAHOBYTU, ZÁBAVY A INFORMACÍ. O SITUACI, KDY ČLOVĚK SOUSTAVNĚ A NEVRATNĚ NIČÍ TO, Z ČEHO VYŠEL A BEZ ČEHO NENÍ JEHO EXISTENCE MOŽNÁ, PÍŠE MOUDŘE A SROZUMITELNĚ VE SVÉ STUDII OHROŽENÁ KULTURA JOSEF ŠMAJS.

„Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství. Směřuje-li jinam, je špatná,“ cituje A. Leopolda na jednom místě ve své knize, poprvé vydané v roce 1995, filosof Josef Šmajs. Ohrožená kultura vychází letos v nakladatelství Host potřetí. Během šestnácti let od svého napsání relevanci neztratila: spíš naopak. Globální ekologická krize je stále zjevnější a k odpovídajícímu řešení ještě pořád chybí odvaha.

MALÝ OPOZIČNÍ BŮH

Filosofie si klade většinou otázky po smyslu lidské existence, formuluje morální a ideové koncepty: tradičně z antropocentrického hlediska. Ale jak si má filosofie poradit se situací, když začíná být zjevné, že lidská kultura ohrožuje existenci sama sebe i existenci přírody predátorským přístupem k Zemi, že onen „antropocentrismus“ je vlastně nemorální?
Josef Šmajs v Ohrožené kultuře rozšiřuje optiku filosofického nahlížení světa o konfrontaci kulturní evoluce člověka s evolucí Vesmíru a Země. Vývoj lidské kultury je podmíněn vznikem života na Zemi, rozvojem živých forem, jejich diferenciací v hledání stability systému života až ke vzniku člověka. Šmajs tvrdí, že už není – právě ve vztahu k celoplanetární ekologické krizi a z ní plynoucí neudržitelnosti života – obhajitelné dívat se na člověka jako na „vrchol stvoření“, jako na „tvůrce duchovních hodnot“ jiným životním formám nepřístupným, jako na vládce všeho bytí, který se k přírodě vztahuje prostě jako k materiálu, ale že je třeba znovu hledat jeho místo v biotickém systému planety.
Lidská kultura k zajištění svého přežití využívala strategie dané podmínkami, ve kterých se vyvíjela. Problém je ale podle Šmajse právě v úspěšnosti těchto strategií. Díky nim se člověk postupně stal přírodě „malým opozičním bohem“ a přestal vnímat korektiv prostředí, s nímž je jeho existence tak těsně svázána. Lidská kultura bohužel v současné době sama sebou naplňuje mýtus o Otesánkovi, který pozře i své rodiče. Jak si jistě z dětství pamatujete, tahle pohádka nekončí happy endem.

STRATEGIE DŮSTOJNÉHO ÚSTUPU

Přesně z tohoto důvodu Šmajs nahlíží přehodnocení existenčních strategií člověka jako klíčové, jako otázku významu „být či nebýt“. Živý systém Země dokáže fungovat bez člověka, člověk bez Země nikoliv: jak tedy zajistit další existenci člověka, když jeho současné chování tak obrovským tempem nenávratně ničí Zemi?
V daném myšlenkovém rámci Šmajs pojmenovává novou roli filosofie (zabývá se i fenomény techniky, lidské řeči, rizik informační techniky), ale předestírá i možnosti a povinnosti globální politiky, vzdělávání a výchovy dalších generací. Vyvrací možnost dalšího rozvoje, zvyšování blahobytu a rozpínavosti a na místo toho ukazuje vizi, kterou sám pojmenovává jako „strategii důstojného ústupu“: vrátit se zpět k pokoře, k biotickému systému Země, hledat cesty, jak ho dál nepoškozovat a dát mu možnost, aby se po našem dvousetletém otesánkovském sólu sám zregeneroval – jestli to ještě je vůbec možné.
Josef Šmajs tak předkládá v Ohrožené kultuře filosofický koncept existenciálního významu – nejen pro pár studentů filosofie, ale pro každého, kdo přemýšlí, kam se dál vyvíjí existence jeho i jeho blízkých.
Josef Šmajs Ohrožená kultura Od evoluční ontologie k ekologické politice Host, 2011

Foto popis|

O autorovi| Autorka: Tereza Varcek

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se