Když kniha byla víc než kráva

Když kniha byla víc než kráva

Mladá fronta DNES | 18.4.2008 | rubrika: Umění & kritika | strana: 5 | autor: DORA KAPRÁLOVÁ


Rozhovor Aleše Palána se syny nakladatele Josefa Floriana je právem nominován na jednu z cen Magnesia Litera

Když publicistovi Aleši Palánovi (1965) vyšel roku 2004 dvojrozhovor se syny básnířky Suzanne Renaudové a básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka Kdo chodí tmami, šlo o malý svátek. Kniha se dala číst nejen jako záznam vzpomínek, nýbrž i vnímat coby papírový film, v němž se zjevoval Reynek, jeho básně, linoryty a všudypřítomné kočky, jako „film", v němž synové Daniel a Jiří zemitě oživovali obrazy rodičů, petrkovské tvrze a tamější prostou metafyziku života. Palán tehdy vytvořil dílo, které i při svých nedokonalostech (místy mechanicky opakované otázky po „těch slavných", kteří do Petrkova zajížděli) ukázalo jednu z cest, jak dnes připravit faktograficky neokleštěný, leč čtivý knižní rozhovor.

Recenze

Nedávno Palán přinesl další dvojrozhovor, nazvaný Být dlužen za duši - tentokrát se syny staroříšského nakladatele Josefa Floriana, s Janem (1921-2007) a Gabrielem (1924). Návaznost je zřejmá už pro ten trialog, pro jistou duchovní spřízněnost mezi petrkovským a staroříšským „klanem", ale patrná je i na grafické úpravě knih. Zatímco v případě bratří Reynků šlo o komorněji laděný, řekněme více estetizující vhled do petrkovského života, trialog s bratry Florianovými je složitějším tvarem. Palán se tu nejen pokusil barvitě zachytit osobnost fenomenálního zakladatele staroříšského nakladatelství Dobré dílo Josefa Floriana (1873-1941), ale především pochopit smysl tohoto kulturního podniku, jehož existence byla šíří a hloubkou v evropském měřítku první poloviny 20. století jedinečná.

Dobré dílo Jistě, letos vyšel v rámci spisů kritika a básníka Andreje Stankoviče více než tisícistránkový svazek Josef Florian a Stará Říše, v němž je shromážděn veškerý materiál, který Stankovič na to téma připravil. Vloni se objevila rozsáhlá vědecká kniha Jitky Bednářové Josef Florian a jeho francouzští autoři, roku 2000 studie Josefa Mlejnka Křesťanská universita Josefa Floriana. Ale Palánův počin i tak má svoji originalitu - tkví v soustředěné „obyčejnosti", s níž se tu o Florianovi hovoří. Aleš Palán jakožto tazatel je zároveň připraven i permanentně udiven, staroříšskému bratrstvu kolem Josefa Floriana přitakává, ale nepodléhá. Ani na okamžik nepropadá jazykově vábivému florianovskému světu „symbolistních" podobenství, jak je známe kupříkladu z básnivě „vědeckých" textů zmíněných Stankoviče či Mlejnka. Nemachruje však ani jako Bednářová, jejíž erudice je v jinak kvalitní studii dávána na odiv tak často, až tím čtenáře otráví.
Srovnávat žánr interview s vědeckými či esejistickými pracemi je z principu samozřejmě možné jen velmi částečně a obezřetně; nechceme zde tím vymezením říci nic více a nic méně než to, že Palánův přístup zasluhuje respekt amá svoji stěží zastupitelnou hodnotu: vždyť dosud nejuceleněji zachytil vzpomínky na Josefa Floriana z úst osob jemu nejbližších.
Podkladem bylo devětapadesát hodin záznamů hovorů s bratry Florianovými; vznikaly v letech 2002-2004. Odhadem počítám, že do knihy se z nabraného materiálu vešel zlomek. V něm jsou v hojné míře ponechány zdánlivě odstředivé, rozbíhavé i anekdotické historky. Zaznívají s touž důležitostí jako ty, kdy se Jan s Gabrielem dotýkají citlivých rodinných témat, kdy hovoří o spisovatelích Bloyovi, Demlovi či Březinovi nebo se sugestivní přímostí popisují radosti a strasti rodinného podniku. Někde mezi podstatným a marginálním leží vášnivé výklady Gabriela Floriana o meteoritech. Obdobně bizarně zprvu působí citace odlišené červeným písmem a umisťované vedle plynoucího rozhovoru; týkají se života a díla Josefa Floriana.
Právě všemi těmi zdánlivě zanedbatelnými okraji tahle kniha přesahuje běžný knižní dokument: před čtenářem se rozprostírá rozbíhavé, přesto však logicky vystavěné drama jednoho velkého osudu, drama postupné zkázy nejen staroříšského nakladatelství, nýbrž i tradičně patriarchálního světa a starosvětsky „nekonvenčního" duchovního společenství ve Staré Říši. Ostatně více než polovina svazku je věnována poválečnému osudu Dobrého díla - tedy době, kdy byl Josef Florián již mrtvý a nakladatelství de facto zaniklo, nicméně tradice přetrvávala v kulturním dědictví Florianů, mimo jiné v knihovně. Ale právě tu v roce 2000 někteří dědici za nejasných okolností rozprodali.
Publikace proto celkem pochopitelně končí skeptickou vizí. Na Palánovu otázku, co se stane s domem, když knihovna se už nikdy dohromady nedá, odpovídá Jan Florian: „Musí spadnout, jinak to nejde. Víte: rozprodání knihovny je čin, nad kterým se člověku srdce svírá. Za tatínkem jezdil bankovní úředník z Chrudimi Matěj Bartoníček. Rád se probíral starými archiváliemi a upozornil nás, že za stara nebývalo psáno: ‚Odkazuji synovi dvě krávy, čtyři koně a sedm knih,‘ nýbrž v pořadí obráceném: ‚Odkazuji sedm knih a dvě krávy.‘ Takovou mívala kniha vážnost! A tu vážnost já mám v sobě stále."

Režisér a duchové Může to znít ztřeštěně, ale při prvním čtení svazku Být dlužen za duši mě napadlo, že zvídavě upozaděného Aleše Palána při vedení rozhovoru vedl sám duch Josefa Floriana. Při druhém, bdělejším, již ne tak strženém a vnořeném čtení jsem si pozorněji všímala zmíněných bočních citátů a poznámek pod čarou. A to už zdaleka nebyl jen duch J. F., kdo vedl Palánovu ruku; místy text sarkasticky glosoval tu Jakub Deml, tu rozporuplný i geniální král chuďasů Leon Bloy, ale vždy se tak dálo v režii Palána. Ten se zhostil úkolu pečlivě a bez sebestředného dokazování, že celé té florianovské „věci" rozumí. Nesnažil se o porozumění, nýbrž o pochopení. A tohle by mělo být i klíčem při vnímání svazku Být dlužen za duši, který je v letošním ročníku soutěže Magnesia Litera nominován v kategorii Litera za publicistiku. Nicméně: k trialogu je připojen Palánův poučený doslov, který je zde po florianovsku nazván „zadinou". Hezké, ale poněkud nadbytečné čtení. Anebo hold Josefu Florianovi, který do knih Dobrého díla tak rád vpisoval doslovy?

***

Před čtenářem se rozprostírá rozbíhavé, přesto však logicky vystavěné drama jednoho velkého osudu

Autorka je kritička a publicistka

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se