Jste pouhý hmyz

Jste pouhý hmyz

Miloš Hroch, Respekt, 15. 1. 2018

Liou Cch’-sin se stal světovou hvězdou sci-fis trilogií o příletu mimozemšťanů 

Ve srovnání tím, co musí řešit jeho hrdinové, byly mé každodenní problémy v Kongresu úsměvné," prohlásil pro deník The New York Times Barack Obama. A není jediný, kdo hltá jeho knihy. Chválí je tvůrce Hry o trůny George R. R. Martin, raketoví inženýři k němu chodí na konzultace a zámořská média o něm mluví jako o čínském A. C. Clarkovi. Čtyřiapadesátiletý spisovatel Liou Cch’-sin dal žánru sci-finový impulz a porazil ho na vlastní půdě. Světový věhlas mu zajistila apokalyptická sci-fiProblém tří těles, za niž jako první autor z Asie dostal v roce 2015 prestižní cenu Hugo, a úspěch pak zajistil překlad i dalším dílům trilogie Vzpomínka na Zemi. 
Mimozemská invaze se v literatuře odehrává nejčastěji v Americe. Žádný autor však doteď neukázal, jak by mohl vypadat první kontakt v Číně a na pozadí krvavé velké kulturní revoluce. Liou Cch’-sin tak podává známé téma mimo zajeté koleje a schémata západní sci-fia nahlíží problémy současného světa jinýma očima. Ve vrstevnatém vyprávění, které se opírá o fyzikální teorie, pokládá otázky o udržitelnosti technologického pokroku, shrnuje vývoj pozemské civilizace v celé její rozporuplnosti a zkoumá budoucnost a šance lidstva tváří v tvář invazi z jiné planety. 
Liou Cch’-sin je temný, ale není bezvýchodný: jeho trilogii lze brát jako simulátor humanity i varování. "Možná že za tisíc let bude obloha stále prázdná a tichá," říká autor, který ke svým vzorům kromě jmenovaného Clarka počítá také Isaaca Asimova. "Anebo se zítra probudíme a na oběžné dráze bude mimozemská loď." 

Strategický tah 

Sci-fibyla v Číně až do pozdních sedmdesátých let takřka zakázaná: byla obviňována ze šíření pseudovědy a kapitalistických myšlenek. Do té doby Liou Cch’-sin znal jen Cestu do středu Země od Julese Verna. Pak přišly ekonomické reformy, uvolnění poměrů a začaly vycházet první překlady. Rodila chtěl být jedním z nich. Nešel však studovat literaturu, dal se na technický obor a jako počítačový inženýr pak strávil přes třicet let na stejné pozici v elektrárně v provincii Šan-si. Byl to strategický tah. 
"Vybral jsem si tuhle cestu, abych mohl pracovat na svých knihách," řekl deníku The Guardian autor, jenž debutoval v roce 2002. A za zvuku hlučných turbín se zrodila i jeho vrcholná trilogie, jejíž první díl v Číně vyšel v roce 2008 (v češtině zatím vydalo nakladatelství Host dva svazky, na jaro chystá třetí knihu). Trilogie Vzpomínka na Zemi začíná v nejbolavějším místě moderních dějin Číny, s nímž má autor osobní zkušenost. Stejně tak se v knize odráží překotný vývoj současné Číny a jeho nerovnováha. Velkoměsta jako Šanghaj bují díky investicím megakorporací, zatímco o několik stovek kilometrů dál vyrůstají děti v chudobě bez vzdělání. 
"Jako dítě jsem viděl násilí a perzekuci. Všechna masová hnutí udělala z jednotlivců nekontrolovatelné šílence, jak to ukázal sociolog Gustave Le Bon," popsal autor své zážitky pro server Futurism. A podobné má hrdinka první knihy, astrofyzička Jie Wen-ťie. Musela sledovat, jak jejího otce popravily vojačky Rudé gardy, protože jako význačný vědec obhajoval "reakcionářské" Einsteinovy teorie. 
Zhroutil se jí svět, ale jako dcera zrádce pak coby součást očisty dostala šanci účastnit se tajného programu – a zjistila, že se Čína skrytě zapojila do vesmírného závodu s USA a Sovětským svazem. Dávné trauma a nenávist k ideologii i k lidstvu se ozvaly, když vyslala do vesmíru vzkaz. "Přijeďte. Naše civilizace není schopna řešit své problémy. Potřebujeme zásah zvenčí," napíše a spolu s dalšími skeptiky zklamanými mimo jiné ekologickou zkázou zakládá tajnou organizaci pro přijetí mimozemšťanů. 
Hrdiny trilogie jsou právě matematičtí géniové, fyzici a inženýři – a víc než o svých citech mluví o kvantové mechanice a umělé inteligenci. Během překladů trilogie, která se řadí k takzvané tvrdé, tedy technické sci-fi, ostatně museli redaktoři informace aktualizovat podle nejnovějších poznatků. Problém tří těles odkazuje ke klasické úloze řešící vztahy tří objektů, které se vzájemně ovlivňují gravitací. Prakticky neřešitelný úkol je v románu otázkou života a smrti pro civilizaci Trisolaranů, jejichž planeta má tři slunce. Jedno je jednou tak blízko, že všichni shoří, jednou tak daleko, že umrznou. Střídání chaotických a stabilních období, během nichž může civilizace vzkvétat, je dlouhodobě neudržitelné. 

Univerzální žánr 

Také struktura příběhu jako by byla přesně propočítaná. A přestože je trilogie nabitá vědou, čte se velmi dobře. Teorii ředí Liou detektivkou a diplomatická jednání bitvami. V první knize nelineárně vypráví ve třech dějových rovinách a mistrně je proplétá: jedna se odehrává v pozdních sedmdesátých letech, kdy se země vzpamatovávala z kulturní revoluce, další v současnosti a poslední v prostředí záhadné videohry, kde jednotlivé úrovně představují éry pokroku lidstva od starověké Číny po informační společnost. Tady se vývoj zasekl a je otázkou, jak bude vypadat další krok. 
"Jste pouhý hmyz!" vzkážou obyvatelům Země v závěru první knihy Trisolarané ze vzdálené planetární soustavy, odtud se vypraví kolonizovat naši planetu. Vesmír je temný les a každá civilizace je ozbrojený lovec. Nechtějí tak přijít v míru, jsou mnohem vyspělejší a náskok si pojistí sondami na zemském povrchu, jež mají náš vývoj do jejich příletu zastavit. Děj se ve druhém svazku Temný les začíná rozpínat do několika století, přichází první kontakt s mimozemšťany a první konflikt. Hrozící invaze je však i šancí na sjednocení a intelektuální pokrok nemusí přijít jenom s novou technologií. Zatímco A. C. Clarke byl představitelem technooptimismu, u Lioua nemají Zemi zachránit zbraně, nýbrž humanitní věda. Ale vydrží to lidstvu? 
Vzpomínka na Zemi je nejen úspěchem čínského autora, který přemostil propast mezi východní a západní sci-fi. Není totiž jediným, kdo vlil novou krev do žánru. V posledních letech se tu úspěšně odehrává malá revoluce s cílem opustit škatulku knih pro nerdy, v níž se spisovatelky musely schovávat za mužské pseudonymy. Rozruch mezi konzervativními fanoušky způsobila například spisovatelka Ann Leckie s trilogií o rádčské civilizaci, jejíž jazyk upřednostňuje ženský rod. Sci-fise tak otevírá širšímu publiku, stává se laboratoří pro společenské problémy a literární kritici začínají brát žánr vážněji. 
"Chtěl jsem jen dát vědět, že v Číně už existuje sci-fi. Nečekaný úspěch podporuje můj názor, že tenhle žánr je nejuniverzálnějším vypravěčem příběhů, jimž porozumějí všechny kultury. Sci-firomány se zabývají problémy a krizemi, kterým čelí celé lidstvo. To je jeden z jejich pokladů – že lidský druh je tu nakonec vnímán jako jediná entita," komentuje to sám autor. 

O autorovi: MILOŠ HROCH, Autor je redaktorem Radia Wave.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se