Generace si svá jména odnášejí s sebou...

Generace si svá jména odnášejí s sebou...

Martin Jiroušek, 5 plus 2, 13. 3. 2015

Kuří rynek v Ostravě oficiálně neexistuje, ale znají jej všichni. Dokazuje to i nová kniha nakladatelství Host a Ostravské univerzity pojmenovaná Názvy míst.

OSTRAVA /Dílo autorského tandemu Jaroslav David a Přemysl Mácha mapuje proměnu lidově ustálených názvů, v jazykovědě označených jako toponyma, nejen v Ostravě, ale například v Havířově nebo ve Velkých Karlovicích
"Ukazuje se, že síla jména je ve vzpomínkách s ním a místem spojených," říká Jaroslav David, spoluautor nové knihy a vedoucí Katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Její čtenáři se například dočtou, kde se říká v Ostravě U Hodin, zda se používají v Havířově spíše označení Namko, U Lenina, nebo náměstí Republiky.
Publikace má podtitul Paměť, identita, kulturní dědictví. Oba její autoři jsou ostravští vysokoškolští pedagogové.
Ostravu a vybrané lokality mapovali s pomocí stovky lidí po čtyři roky. Kvůli výzkumu vznikl také web www.nazvymist. cz, ale například i čtyři výstavy a k nim čtyři průvodce, které jsou dostupné on-line – vyšly sice v knižní podobě, ale hned byly rozebrány.

- Můžete představit celý váš projekt, který byl nyní završen vydáním obsáhlé publikace Názvy míst?

Projekt jsme řešili já a Přemysl Mácha. Já jako lingvista, toponomastik, on jako antropolog a geograf. Já jsem z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, on z přírodovědecké fakulty. Jde o čtyřletý projekt podpořený ministerstvem kultury, který nesl název Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen. Skončil v prosinci 2014 a kromě čtyř výstav, mapové aplikace je tím nejhlavnějším výstupem tato knížka. Kromě mapování takzvaných živých jmen, tedy neúředních podob, jsme se zaměřili i na otázku, zda zeměpisná jména mají povahu.

- Jak jste vůbec přišli na onen nápad zmapovat toponyma? Možná vás k tomu vázala i nějaká osobní zkušenost, třeba s jejich mizením?

S kolegou jsme byli primárně vedeni snahou zjistit, jaké názvy ve městě a na venkově, proto Ostrava a Havířov versus venkovské obce v okolí Velkých Karlovic a Morávky, lidé opravdu používají a zda se třeba ve městě orientují dle uličních tabulí. Nešlo o nějaké zachraňování, my konstatujeme, že zánik je přirozený – každá generace si svá jména odnáší s sebou, ale spíše zjištění toho, jak vlastně názvy fungují. Jak tvoří paměť místa a identitu jeho obyvatel. A oni, všichni, kdo se podíleli na výzkumu, a byly to stovky lidí, jsou objektem i autory našeho výzkumu.

- Laicky řečeno, k čemu mohou sloužit zjištění, která jste odhalili?

Lidi to zajímá, o čemž svědčí to, že na mapové aplikaci zaznamenáváme díky práci řady sympatizantů i další lokality, například Karviná, Mohelno, Nové Heřminovy. A prakticky například při tvorbě názvů zastávek MHD, vytváření názvů ulic – nejlépe tedy z názvů obecně známých a používaných – vytváření názvů provozoven. V posledních letech je nejen u nás trend, ale vím to i od kolegů ze Slovenska a Polska, pojmenovávat třeba hospody, bary, prodejny více než nicneříkajícími exkluzivními jmény názvy dle orientačních bodů, které obyvatelé znají – viz například v Ostravě názvy kolem Sýkoráku, (Nové) Radnice nebo Kuřího rynku. A to se dá využít ve výuce nebo pro obce, viz aplikace, aby si tvořily svoji mapu zeměpisných jmen.

- Budete na tento projekt navazovat?

Uvažujeme o pokračování, které by sledovalo, jak se orientují v prostoru pomocí zeměpisných jmen lidé různých sociálních skupin nebo různých profesí. Zajímavé je sledovat příslušníky národnostních skupin. Aktuálně dělám výzkum v lokalitě Most, což je evropský unikát přesunutého města, kde vznikla nová zeměpisná jména, ale zároveň ta stará jsou v paměti řady obyvatel. Ukazuje se, že síla jména je ve vzpomínkách s ním a s místem spojených. Například v Ostravě při rozhovorech s pamětníky nejstarší generace se jim vybavovala místa, kina a obchody, chutě a vůně starých cukráren a jídelen a podobně.

- Jak by se dalo nahradit slovo toponymum, aby bylo srozumitelné?

Obecně je to jakékoliv zeměpisné jméno nebo zeměpisný název. A město je zajímavé tím, že je tu více vrstev – úřední uliční názvy a vedle nich ty živé, neúřední. A obě ty skupiny se ovlivňují a prolínají. Například v Porubě ulice U Oblouku a živé názvy jako Sýkorák, Leninka nebo Masarykáč vzniklé z oficiálních pojmenování.

- A co zajímavá toponymická příhoda?

Měl jsem přednášku v knihovně ve Výškovicích. Takže jsem vystoupil na zastávce a ptal se, kde je knihovna. A lidé mě posílali na kopeček k zaniklému nákupnímu centru Odra. Když jsem se tam vrátil asi potřetí, pokaždé z jiné strany, pochopil jsem. Na vybydlené budově je nápis Knihovna. A to je jeden z aspektů jmen, který často rozhoduje o jejich uchování – fixace písmem. Jsem zvědav, jak a zda se změní označování prostranství náměstí Dr. E. Beneše. Většina lidí tomu říká U Hodin nebo U Spořky. A teď je v budově radnice městského obvodu a na ní velký jasný nápis Radnice. Uvidíme. Ale je to už třetí radnice v centru, Stará, Nová a tahle zatím bez přívlastku. Takže jen U Radnice to nebude. A třeba ten Kuří rynek se drží, i když tam nikdy tabule nebyla, ale člověk jde a vidí.

Foto: Jaroslav David
Foto: Jaroslav David o Kuřím rynku říká: "Člověk vidí název čajovny, obchodu s mobily nebo antikvariát, jež slovo rynek využívají."
FOTO /ARCHIV UNIVERZITY

Mutace - 5plus2 - Ostravsko

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se