Druhý výlet do Číny

Druhý výlet do Číny

Markéta Pilátová, Hospodářské noviny, 12. 8. 2015

PETERU MAYOVI VYCHÁZÍ ČESKY DALŠÍ DETEKTIVKA. KVALIT JEHO POZDĚJŠÍCH PRÓZ VŠAK NEDOSAHUJE.

Skot Peter May patří k nejprodávanějším zahraničním autorům detektivních příběhů v Česku. V právě vydané knize Čtvrtá oběť už podruhé zabrousil se svými příběhy do současné Číny. Jeho čínský detektiv Li Jen chvílemi obdivuje a chvílemi váhavě kritizuje politický systém, v němž žije. Diktatura mu dříve v mnohém usnadňovala práci – když se například lidé nemohli stěhovat bez povolení, vrazi se dali mnohem lépe vypátrat.
A soukromé vlastnictví nemovitostí situaci rozhodně nezlepšilo: "Li v duchu proklel rozhodnutí vlády privatizovat bydlení. Možná že lidé chtěli mít své vlastní domy, ale rozbíjeli tím tradiční strukturu čínské společnosti," píše May, podle něhož protilehlé konce nového ekonomického spektra, vlastnictví nemovitostí a nezaměstnanost vytvářely obrovskou neregistrovanou složku obyvatel bez stálého bydliště. "Bylo téměř nemožné tyto lidi vysledovat. Vedlo to k nárůstu kriminality."
Už v prvním, letos česky vydaném "čínském" románu Pán ohně se Li Jen setkává s americkou soudní lékařkou Margaret Campbellovou, s níž vyřeší komplikovaný případ a spiknutí velké korporace. První kniha skončí v přemrštěném apokalyptickém finále a člověk si docela oddechne, že je to jen fikce a že všichni Číňané nepomřou díky zmutované rýži. V pokračování Čtvrtá oběť se ukazuje, že to zdaleka nebylo tak hrozné a Li i jeho americká partnerka (nyní už nejen detektivní) katastrofu stejně jako většina Číňanů přežijí.
Jenže Li je poslušný hoch, a když mu strana a vláda nařídí, že americkou ženu milovat nemůže, sklapne podpatky a poslechne. Možná je dokonce rád, že už nemusí své milé Američance neustále vysvětlovat a obhajovat, jak to chodí v diktatuře. Jeho proslovy jsou, zejména pro čtenáře, který vyrostl v komunismu, skutečně nesnesitelné a našinec má chuť autora knihy poslat na převýchovu do nějakého pěkného gulagu.
Náhoda však brzy znovu svede Liho a jeho americkou lásku dohromady a řeší spolu případ několika vražd, přičemž se také osvětlují hrůzy kulturní revoluce a politiky jednoho dítěte. Je tu o trochu méně Liho výlevů ohledně výhod komunistické Číny, protože větší prostor pro přednášky má šarmantní archeolog Michael Zimmerman. Ten čtenáře hezky provádí tajemstvími slavné terakotové armády.
Jak v první, tak v druhé knize se May poctivě snaží přiblížit atmosféru současného Pekingu, ale chvílemi to spíše připomíná úmorné listování v kulinářsko-turistickém průvodci. Všechny ty chutě a vůně se omílají pořád dokola a v kombinaci s předvídatelnou zápletkou vytváří skutečně nudné čtení až do samého konce. Přitom v pozdějších detektivkách, které Peter May situuje do svého rodného Skotska, přesně tyhle ingredience fungují a jeho knihy ze zadumaného, syrového ostrova Lewis ze severních Hebrid mají šmrnc a napětí. Čínské prostředí je sice zajímavé, ale Peter May se na tuhle velkou a tajemnou zemi dívá očima turistického průvodce, který drží v ruce mikrofon a deštník a má strach, aby se mu čtenář do vší té exotiky nezamotal a neztratil se.
Mnohem zajímavěji i objektivněji ve vztahu k Číně působí například detektivní román Číňan od stejně úspěšného Mayova kolegy Henninga Mankella. A to nejen mnohovrstevnatějším příběhem, který sahá do vzdálenějších časových období, ale zejména větší fundovaností a znalostí současných poměrů v čínském byznysu a politickém systému.
Kdo se tedy chce dozvědět něco nejen o čínských knedlíčcích z fazolí, pálivých omáčkách a velkých dopravních zácpách v Pekingu, měl by raději sáhnout po možná náročnějším, ale určitě skutečnějším Číňanovi od švédského autora. Tomu skotskému Čína příliš nesvědčí.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se