Čichoňovo „Slezský baroko"

Čichoňovo „Slezský baroko"

Německý, ne náckovský román

Týden | 5.12.2011 | Rubrika: Kultura | Strana: 68 | Autor: Ivan Motýl

Ten kousek země mezi Opavou a Ostravou, jemuž se říká Hlučínsko, je výjimečný snad vším. O Hlučínsku vypráví i Slezský román Petra Čichoně.

V kapse sice mají vedle českého i německý pas, dobře německy ale z nich umí málokdo, většina jen láme základní fráze. Za války muži z Hlučínska bojovali ve wehrmachtu, přes to díky vládní výjimce, která zdejšímu „lidu slovanského původu dala možnost probuditi se opět k českému uvědomění“, nemuseli do odsunu. Jenže probuzení se nekonalo a srdce současníků pořád bije pro Berlín a až potom pro Prahu. Hlučíňák miluje německý „ordnung“, a kdo v sobotu nezametá před domem, stává se vyděděncem. Je pověstně šetrný a pod kotel ústředního topení přikládá šlam: uhelný prach s vodou. Babičce neřekne jinak než „oma“ a dědovi „opa“. Vysoká kultura ho nezajímá a vrcholným programem sezony v Kulturním domě v Hlučíně je travesty show, přičemž titíž diváci v neděli zamíří do kostela. A kdo odsud zavčas neuteče, všechny citované zvláštnosti záhy přijímá za své.

Obvinění z nacismu

Letos dvaačtyřicetiletý básník a prozaik Petr Čichoň, rodák z Ludgeřovic u Hlučína, „vzal roha“ už v osmnácti a na rodný kraj úspěšně zapomínal při studiu architektury v Brně. Jenže před svými kořeny neunikne nikdo. „Moji prarodiče, kteří prožili na Hlučínsku celý život, se domnívali, že jsou skuteční Prusové, a říkali mi, že jsem také Prus. Dlouho jsem si myslel, že je to normální, a o svou minulost jsem se začal zajímat až pozdě v dospělosti. To téma pak zcela pozměnilo i styl mého psaní,“ přiznává Petr Čichoň, autor Slezského románu, který byl záhy po vydání skandalizován v časopise Respekt. Kritička Eva Klíčová totiž dílo považuje za propagaci nacismu a vyjadřuje obavy, že se kniha stane modlou českých nácků. Jiří Peňás sice v Lidových novinách teorii Klíčové o „románu hnědé krve“ vyvrátil, text však mezitím získal punc kontroverzního díla.
Čichoň je totiž prvním autorem v Česku, jenž popisuje obyvatele Hlučínska tak, jak skutečně pohlížejí na svět. Dějinami tolikrát ponížení lidé odmítají jakoukoli válečnou sebereflexi. V rodinách na Hlučínsku se nikdy neotevírají horká témata ve vztahu k příbuzným ve wehrmachtu. To byli jednoduše „boraci“ čili chudáci, a že při tažení Ruskem likvidovali Židy, vypalovali běloruské vesnice nebo srovnali se zemí Varšavu, se neřeší. Komunisté, kteří po válce Hlučínsko ušetřili před odsunem, jim navíc o minulosti ve wehrmachtu zakázali mluvit, čímž paradoxně z veteránů učinili něco jako disidenty. Hlučínsko mělo v duši tentýž rozpor, jaký prožívali východní Němci.
Zatímco ale východní Němci začali po sjednocení se západními sousedy reflektovat válku ostošest, třeba slavnou putovní výstavou fotografií s výmluvným názvem Zločiny wehrmachtu, Hlučínsko žije podnes v nevědomí. „Mí pruští Slezané jsou plebejci, kteří se neumějí vyznat ve složité historické situaci,“ říká Čichoň. Románový náhled do hlučínské současnosti navíc autor střídá s válečným příběhem, v němž tlumočí možný pohled na svět z pozice nacistického architekta a projektanta koncentračního tábora v Osvětimi Hanse Kammlera. Opět bez sebereflexe. „Když se autor ztotožní v beletrii s vrahem, tak to přece neznamená, že souhlasí se zločinem. Filozof a kritik Roman Ingarden napsal, že,Řím v textu není Římem v Itálii‘. Téma může být kontroverzní pouze pro ty, kteří nejsou ochotni uvažovat jinak než v politickoideologických souvislostech,“ míní Čichoň.

Totality nesnáší

Češi si dávno odvykli na velké romány autorů z tuzemských menšin, protože dějiny je zbavily Židů, Němců a nakonec i Slováků. Výstupy z národnostních komunit se dnes omezují na folklor a místní písmáctví, teprve Čichoň napsal román, jenž si teď čte „až v Praze“. Autorem je Prus čili Prajzák a majitel německého pasu. A protože ta kniha není ani trochu česká, může kované Čechy dráždit. „Rozhodně nejsem nacista a nemám rád totalitní systémy, o čemž snad nejlépe vypovídá můj život,“ zdůrazňuje autor Slezského románu. V devadesátých letech literární redaktor v nakladatelstvích Votobia, Vetus Via a Host, nyní architekt na volné noze žijící v Brně. Básník, který nechybí na žádném velkém sletu poetů.
S „němectvím“ na Hlučínsku to přitom není tak snadné, jak se jeví z Čech. Když v roce 1742 ztratila Marie Terezie Hlučínsko, byla k Prusku přičleněna oblast obývaná výhradně Moravany. V oficiálním styku s úřady se sice začala používat němčina, nicméně doma se mluvilo slezským nářečím spisovné češtiny a lidé si říkali „pruští Moravci“ a ještě za císaře Viléma II. (vládl Německu v letech 1888 až 1918) se k moravské národnosti přihlásilo 89 procent obyvatel oblasti.

Papeži, osvoboď nás!

Mluvit doma česky ale nemusí znamenat myslet česky. Když pařížská konference v únoru 1920 oddělila Hlučínsko od Německa, Praha čekala, že návrat českých teritorií ke staré vlasti bude odměněn potleskem. Stal se opak, lidé to brali za strašlivou zvěst a na 30 tisíc jich podepsalo petici proti připojení, kterou do německého sněmu ve Výmaru odvezl zednický polír Jaroš z Kravař a kupec Böml z Hlučína. A hlučínské ženy dokonce poprosily o přímluvu papeže Benedikta XV.: „Osvoboď nás z rukou našich českých protivníků!“
Zpátky k Německu se tak Hlučínsko vrátilo až na podzim 1938 jako takzvaný „Altreich“, přičemž obyvatelstvo přijalo nové poměry s nadšením. Boje, jež vypukly v září 1939, však učinily ze zdejších měst a vesnic ponurá místa: všichni se báli listonoše, který přinášel smuteční telegramy. A válka zůstala zraňujícím tématem podnes, stále se dokonce hledají mrtví a nezvěstní. Za wehrmacht bojovalo na dvanáct tisíc obyvatel Hlučínska, na tři tisíce vojáků padlo, pět tisíc se vrátilo domů zmrzačených a na každém nechala fronta psychické následky. V tomhle kousku zapadlého Slezska je válka pořád vnitřním traumatem, které se navíc přenáší z generaci na generaci. A právě o něm je i Slezský román Petra Čichoně.

***

Čichoňovo „Slezský baroko"

Ústřední příběh je jednoduchý: Martin pochází z Hlučínska, chvíli studoval architekturu, pak se vrhl na dějiny umění. Žije v Praze a není úplně šťastný. Rázovitou rodinu kdesi v Ludgeřovicích vnímá s nadhledem, ale i úzkostí, stejně jako své kořeny jako takové. Se ženami to nemá jednoduché („svatba mu připadala jako intelektuální prohra, protože mu připomínala rodiče"). Při psaní disertace o nacistické architektuře narazí na novou lásku, studentku archivnictví Martinu, a díky ní na tajemnou postavu důstojníka SS a projektantka Hanse Kammlera. Mix češtiny, němčiny a hlučínského nářečí je pozoruhodný rámec, líčení těžké atmosféry Ostravy a Hlučínska působí až příliš romanticky.
Jinak je Slezský román nejsilnější v ostrých a jednoduchých postřezích („Já už to dělám desítky let", dí soukromý detektiv. „Co tím myslel?" přemítá hrdina. „Že byl estébák," na to hrdinka.)
Slezský román zapadá do kontextu současné české literatury docela dobře: zahleděním do minulosti a nadšeným regionalismem připomíná nedávno publikovanou knihu Martina Sichingera Smrt Krále Šumavy; odlišný pohled na konec druhé světové a až potměšile sympaticky vylíčení čeští Němci se objevují u Josefa Moníka v románu Schweik it easy; kunst historické pátrání po archivech a akademická východiska zase připomene efektní Knihovnu Jana Bažanta. Ale nejblíž má Čichoň k vynikající próze Jiřího Hájíčka Selský baroko. Hájíček - na půdorysu jižních Čech - rovněž líčil střet velkoměstského intelektuála s rodinnými zemitými kořeny a rovněž se zabýval nedávnou a ne příliš vábnou minulosti.


Vojtěch Varyš

Foto popis| TADY ZAČÍNÁ HLUČÍNSKO. Petr Čichoň u mostu přes řeku Odru, která odděluje Ostravu od Hlučínska (do roku 1920 Československo od Německa).
Foto popis| TĚMHLE HOCHŮM Z HLUČÍNA je dnes asi pětasedmdesát let. Hlučínský oddíl Hitlerjugend na nám"stí.
Foto autor| Foto: 1 Milan Terkelt, 2, 3 ARCHIV

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se