Cesta kolem planety literatury

Cesta kolem planety literatury

Vít Ondrák, Literární noviny, Příloha Biblio, 28. 2. 2019

Kniha Martina Puchnera Svět ve slovech, kterou vydalo v překladu Petry Johany Poncarové nakladatelství Host, nás v 16 kapitolách zavede na cestu kolem literárního světa. Úchvatný příběh literatury, který započal mezi řekami Eufrat a Tigris v Mezopotámii již před téměř 4000 lety, je ilustrován na nejvlivnějších psaných a tištěných textech, jaké se kdy lidem dostaly do rukou. Autor zde pracuje s pojmem ustavující text, jenž odpovídá textu, který má potenciál stvořit novou kulturu, konstituovat společnost či zažehnout v myslích a srdcích lidí revoluci.
Martin Puchner (*1969) je profesorem anglické literatury na Harvardu. Erudice, se kterou se pouští do obsáhlého příběhu literatury, je dechberoucí a navíc je podložena osobními turistickými výpravami do řady míst spojených s literaturou. V jednotlivých kapitolách tak spolu s ním navštívíme lokality, kterými putoval Alexandr Veliký během svého dobývání známého i neznámého světa, a dozvíme se, že mezi jeho nejpodstatnější válečné nástroje patřil Homérův epos Ílias, pronikneme do tajů prvních psaných textů – mj. Eposu o Gilgamešovi – a pokusíme se nalézt jeho spojitost se Starým zákonem. Skrze výpravu do Indie, Číny, antického Řecka a dnešního Izraele se dozvíme, proč čtyři velcí myslitelé pocházející z těchto míst nikdy nenapsali ani čárku a dobrovolně se tak zřekli písma. Zároveň jsme však poutavou formou zpraveni o podstatných inovacích na poli písemného vyjádření, konstituci řecké abecedy, vzniku egyptského papyru a čínského papíru, zjistíme, odkud se vzalo synekdochické pojmenování pergamenu, jež pochází z helénské obce Pergamon na území dnešního Turecka, dozvíme se o římském inovativním ustavení dnešního formátu knihy s pevnými deskami, jejichž jednotlivé strany jsou na jedné straně sešity k sobě, odhalíme tajemství kořenů knihtisku v německé Mohuči a budeme sledovat jeho využití při kolonizaci Nového světa v 16. století. Martin Puchner nás zkrátka provede všemi možnými cestami, kudy literatura kráčela a kde získala rozhodující vliv na utváření lidské společnosti.
Zajímavě se autor vyjadřuje k síle textu, k moci, kterou si psaný text postupem času vybudoval. Některé ustavující texty se dokonce dostaly mimo planetu Zemi a například členové posádky Apolla 13 tak mohli přečíst první věty knihy Genesis, nejvlivnějšího příběhu stvoření, při své cestě na oběžné dráze Měsíce – na rozdíl od prvního kosmonauta Jurije Gagarina, který po svém návratu na Zemi prohlásil, že ačkoliv se rozhlížel všude, Boha nespatřil. Dalším příkladem může být Komunistický manifest Karla Marxe a Bedřicha Engelse, který se jako ustavující text tzv. východního bloku dostal ve 20. století do střetu s ustavujícím textem pocházejícím z Blízkého východu – Biblí. Oba tyto texty spolu soupeří o moc a o vládu nad přesvědčením lidí a celých společností. Záleží však na každé další generaci, zda ten či onen text zůstane živý, nebo jeho význam zanikne a je nahrazen novým, aktuálnějším.
Kniha Martina Puchnera je dokladem mimořádné moci slova. Vynález písma – spojení mluveného slova a média psaného textu – nám dokázal uchovat mnohé myšlenky a vědomosti, jež neztratily na svém významu ani za několik tisíc let existence literatury. Od hliněných tabulek s prvními písmeny po tablety, elektronické čtečky a sociální sítě to byla pro spisovatele vskutku neuvěřitelně dobrodružná a pestrá cesta. A my věříme, že ještě zdaleka nekončí.

O autorovi: Vít Ondrák, Autor je studentem bohemistiky na FF UK.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se