Bída prázdných vztahů

Bída prázdných vztahů

David Lancz, Instinkt, 3.1.2019

Soubor povídek spisovatelky Lidmily Kábrtové má společný jmenovatel: utlačované ženy, které různě využívají dominantní muži. A i když všech dvanáct povídek funguje samostatně, knihu se vyplatí číst jako celek.
Po zajímavé experimentální prvotině Koho vypijou lišky z roku 2013 přichází Lidmila Kábrtová s druhou knihou. Do "hlavních rolí" volně provázaných povídek obsadila ženy, jejichž osud není z nejjednodušších.
Hrdinka jedné z povídek Tereza je rozvedená a život si zpestřuje milenci. Klára z dalšího příběhu je ptáček ve zlaté kleci, Eva v následujícím kousku se obětovala dětem a rodině… Najde se toho dost: třeba Karla už na standardní partnerské vztahy rezignovala a chce si pořádně užívat, Alice se pokouší nebýt jako její matka… Jednotlivé životní příběhy typově různých hrdinek se v ničem nepodobají, přesto se v určitých momentech potkávají a vstupují si do života. Tento tvůrčí styl není žádnou novinkou, přesto se s ním autorka vypořádala Jednotlivé příběhy jsou velmi jednoduché, vystavěné podle podobného scénáře, ale lze za tím tušit autorský záměr: osudy všech hrdinek totiž v celku smysl dávají. S každou další povídkou se ženské frustrace a neuspokojenost jenom prohlubují. A u každé dojde k okamžiku, kdy se pod povrchem všedního dne něco stane a něco změní. Jenomže… stejně jako v životě se vnucuje otázka: mění se to něco doopravdy?

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se