Bezocasá

Bezocasá

Pavel Vinický, XB-1, 8/2016

Severská fantasy byla vždy přímočará a většinou inspirovaná severskou plejádou božstev, legend a mýtů. Ostatně inspiraci v severské mytologii nacházeli i velikáni jako J. R. R. Tolkien, nebo Terry Pratchett. Trolové, valkýry, nebo například Thór či Ódin nechybí v různých podobách v téměř žádné žánrové klasice. A posledně jmenovaný, Ódin, se vyskytuje i v názvu knihy Siri Pettersen Ódinovo dítě. V příběhu sice není vysvětleno, jedná-li se opravdu o dítě boha, ale rozhodně to neumenšuje kvalitu knihy samotné. Siri Pettersen patří mezi nejznámější norské spisovatelky a právě za knihu Ódinovo dítě získala v roce 2014 prestižní ocenění Fabelprisen. Tedy cenu za nejlepší norskou knihu v žánru fantasy a sci fi. Trilogie Havraní kruhy, jehož je Ódinovo dítě prvním dílem, je příběhem o odlišnosti, touze po moci a sebeobětování. A ve spojení s bravurním vypravěčským stylem spolu s kvalitním překladem nabízí opravdovou perlu severské fantasy. Příběh samotný pojednává o dívce jménem Hirka, kterou jako novorozeně nalezl ve sněhu, v kamenném kruhu, potulný mastičkář a vychovával ji jako svou vlastní dceru. Putoval s ní po celé říši Ymsland, protože zůstávat dlouho na jednom místě bylo nebezpečné. Hirka totiž nemá ocas. Všichni ostatní obyvatelé Ymslandu ho mají a díky němu se mohou spojit se Silou, která umožňuje proniknout do podstaty matky přírody. Mohou čarovat, mohou být rychlejší, silnější. Těm, kdo tento ocas nemají a nedokáží se přimknout, říkají zeměslepí, menskrové a mnohdy i hůře. Kdo nemá ocas je okamžitě vyděděn, uvězněn a zničen. Protože právě slepí, rozuměj bezocasí, kdysi dávno rozpoutali válku, ve které byli poraženi a díky tomu mohli Ymslanďané vybudovat svou říši. Proto Hirka musí předstírat, že jí jako malou zmrzačil vlk, když jí urval ocas. Zatím jí to procházelo, ale nyní dovršila věku patnácti let a musí se zúčastnit Obřadu, kde prokáže svou schopnost přimknout. A to nedokáže. Vyrostla z ní sebevědomá a statečná dívka, která se ostatním vrstevníkům vyrovná téměř ve všem, ale přimknout nedokáže. Pomoci ji může její kamarád, pocházející z jednoho ze dvanácti rodů, jenž prostřednictvím Rady vládnou Ymslandu. Bohužel se na obzoru blíží bouře, která může smést všechno, co bylo za posledních tisíc let vybudováno a vypadá to, že Hirka bude tím, kdo může přinést zkázu, nebo očištění. Siri Pettersen napsala příběh plný zvratů a napětí, zasazený do nádherné přírody severu a nabitý energií od počátku do poslední řádky. Brilantním vypravěčským stylem postupně zatahuje čtenáře do světa rozeklaných hor, hlubokých lesů a mystických měst, aby v konečném verdiktu jen zanechala v čtenáři nevyřčenou otázku „…a co bude dál?!“. Od prvních vět postupně staví svět, který pozvolna ožívá, aby nakonec žil svým vlastním životem. Vyhýbá se tak neduhům mnohých fantasy příběhů, kdy se první třetina knihy zaobírá jen vysvětlováním kdo je kdo, kdo ke komu patří a jak chápat svět, ve kterém se odehrává. Autorka vypráví tak, jako by ona sama žila v Ymslandu a všichni čtenáři s ní. Zpočátku se musí čtenář víc soustředit na uchopení reálií, ale po chvíli se pro něj začne příběh rozvíjet naprosto plynule. O to více prostoru pak získávají postavy, které knihou procházejí. Dostávají hloubku a emoční rozměr a ztotožnit se s nimi, s jejich způsobem uvažování, strachem i radostmi je přirozené. Nepříliš dlouhá souvětí a celkově přímočarý styl vyprávění umocňují hloubku příběhu. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že se jedná o adult fantasy, není to tak úplně pravdou. Hlavní hrdinka je sice patnáctiletá dívka, která musí obstát v naprosto nestandardních situacích, ale stejně tak jsou na tom i všechny další podstatné postavy. Každá z nich je vytržena vírem událostí ze svého vnitřního světa a musí se vyrovnat se změnou reality. Dalším velmi osvěžujícím prvkem je fakt, že po vzoru severských ság jsou ženy stejně silné a statečné jako muži. Prostě to tak je. Nemusí nikomu nic dokazovat, nemusí zakládat hnutí a ve své prapůvodní podstatě chápou, že každý máme své limity. Muži i ženy. Výjimkou je sice hlavní postava Hirky, ale ta není outsiderem díky pohlaví, ale díky neexistenci něčeho, co ostatní přirozeně mají. Kniha Ódinovo dítě od Siri Pettersen je velmi poutavým a strhujícím čtením pro všechny generace čtenářů. Ocenění Fabelprisen získala plným právem a věřím, že většina čtenářů se stejně jako já těší na další dva díly. A malá poznámka na konec – celá trilogie bude zfilmována.

(Siri Pettersen: Ódinovo dítě. Přel. Jitka Jindřišková. Obálka Matěj Vojtuš. Brno. HOST vydavatelství s. r. o. 2016. 562 s. 297 Kč)

Hodnocení: 5

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se