Adler‑Olsenův krok k rutině

Adler‑Olsenův krok k rutině

Třetí román o oddělení Q nabízí napínavý syžet, škodí mu však mechaničnost autorovy tvůrčí metody
***

Vzkaz v láhvi je stejně jako dva jeho předchůdci postaven na atraktivním a dramatickém syžetu s originální zápletkou. Mnoho let starý, krví psaný vzkaz v láhvi přivede kodaňského detektiva Carla Mørcka na stopu únosce a vraha dětí. Adler‑Olsenův komisař je nezaměnitelným přírůstkem do pestré škály moderních detektivů — asociální, cynický policajt, jenž si rád v pracovní době v kanceláři zdřímne, stará se o nevlastního pubertálního syna, v domě má potrhlého podnájemníka a od druhého dílu také ochrnutého kolegu. Jakkoliv je patrné, že se autor při vytváření postavy detektiva Carla Mørcka nechal inspirovat u klasiků americké drsné školy, neposkládal jej ze samých klišé (jako například Jo Nesbø svého Harryho Holea), ale vytvořil zábavného a plnokrevného hrdinu. Mørckův profil dokresluje také interakce s ostatními postavami, jež stále prověřují odolnost Carlových nervů: manželka, která ho opustila, ale přesto mu nadále komplikuje život, a jeho „policejní asistent“ Asad.

Specifikem Adler‑Olsenovy série je žánrová rozeklanost: autor se pohybuje někde mezi detektivkou, kriminálním románem a thrillerem. Zápletky stojí na vyšetřování šokujících a krutých zločinů, ale senzačnost nejde na úkor pravděpodobnosti. Adler‑Olsen pečlivě osvětluje psychologickou (či psychopatologickou) motivaci svých pachatelů. Čtenářský zájem tak není nesen zvědavostí, jak bude vyřešena záhada (s tajemstvím autor moc pracovat neumí), ani napětím, jak to dopadne (je jasné, že dobře), ale spíš jak se Mørckovi s Asadem podaří dopadnout pachatele a zejména zachrání‑li další oběť. Moment záhady je provázán s rámcovými příběhy (tajemství přestřelky na Amageru a Asadova identita), které jsou však dosti řídké, zejména uvážíme‑li, že rámcový příběh má být rozprostřen do deseti románů.

Největším problémem Vzkazu v láhvi je to, že je stejný jako Žena v kleci Zabijáci. Na prvním románu jsme mohli ocenit nápaditost spojení dvou časových linií (včetně podobnosti s „klasickým“ Fowlesovým Sběratelem) a na druhém precizní vykreslení zvráceného chování skupiny nedotknutelných zbohatlíků. Nicméně už v Zabijácích se objevil základní problém: střídání vyprávěcích linií upozaďuje Carla Mørcka; dominantní se v příběhu stala postava Kimmie se svou děsivou „panenkou“.

Také ve Vzkazu v láhvi stojí děj na dynamickém střídání paralelních linií. Syžet se nesoustřeďuje pouze na vyšetřování zločinu, ale sledujeme též psychopatického vraha, který realizuje další únos dvojice dětí, a jedna linie je vyhrazena pro oběti. Tato metoda má svá úskalí: jednak je tím (jak už bylo řečeno) hlavní hrdina odsunut stranou, jednak — a pro Vzkaz v láhvi to platí obzvlášť — ne každá linie je srovnatelně nosná. Než se konečně rozběhne vyšetřování (protože vrah musí nejprve připravit další zločin), autor velmi nešťastně rozmělňuje Mørckovu linii odbočkami, jejichž účelem je nejen retardovat děj, ale zřejmě i otrávit čtenáře. K čemu jinému by jinak sloužily vedlejší zápletky s azbestem ve sklepě, honem na masařku a v podstatě vše, co se týká sekretářky Rose?

Za obdobně mechanické opakování již vyzkoušeného lze považovat také závěrečnou konfrontaci Mørcka a Asada s vrahem. Do třetice se tu detektivové dostanou do smrtelného ohrožení, i tentokrát nad nimi vrah nejprve zvítězí, aby byli hrdinové na poslední chvíli zachráněni. Adler‑Olsen, byť je v rámci žánru stále „nadstandardně“ originální a svižný, začíná sklouzávat k rutinérskému psaní podle osvědčené šablony.

Samozřejmě záleží na tom, jak k takovýmto opakováním osvědčených vzorců přistupujeme. Pokud zůstaneme u pouhého čtení pro zábavu, pak se čtenářům, oceňujícím atraktivnost prvních dvou románů, dostává přesně toho, co zřejmě očekávali. Na druhé straně však román vyvolává dojem, že Adler‑Olsen není s to překročit vlastní stín, a při plánovaných deseti dílech hrozí, že začne vykrádat sám sebe. Fakt, že Vzkaz v láhvi nepřináší oproti předchozím dvěma románům nic nového, jej činí zatím nejslabším článkem série.

Michal Sýkora

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se