Nocturno pro Erika

Byl to prostě kluk, co se mi vryl pod kůži. Milovala jsem ty jeho nekonečné monology, poslouchání písní a chuť žít. Kasper byl totiž vždycky ten, kdo se nebál být sám sebou. I když to znamenalo, že ho někdo nebude mít zrovna v lásce.
— Klára Pospíšilová o psaní postavy Kaspera 

Samozřejmě mě chvíli lákalo napsat arogantního kluka, který si je sám sebou naprosto jistý a bude Kasperově energii sebevědomě čelit. Ale napsat kluka, který je snowboardová hvězda, který je úspěšný a moc hezký, a k tomu extrémně stydlivý — to je snad ještě víc sexy, ne?
— Eva Pospíšilová o psaní postavy Erika 

Při čtení Nocturna pro Erika budete mít pocit, jako kdybyste se ocitli zavření v domě uprostřed hor spolu s oběma hlavními hrdiny. Venku za okny zuří sněhová bouře, nemáte kam utéct a jste to vy, kdo stojí mezi klidným a uzavřeným Erikem a neřízenou střelou Kasperem a střídavě je oba chcete obejmout nebo s nimi zatřást. Tak si všichni vytáhněte pletené svetry, uvařte si čaj, tohle musíte číst.
— Kateřina Šardická, redaktorka 

Plán přežití v NIKDE 

Hrát hodně na klavír. A konečně složím nějakou skladbu. Když už na to mám hromadu času. 

Udělat si pořádek v notách. Roztřídím je na noty k houslím a ke klavíru. 

Housle. Někde v bazaru seženu ucházející housle, abych mohl začít znovu trénovat. 

Máma. Absolutně nebudu komunikovat s matkou. Což určitě nebude problém, protože ona nejspíš bude dělat to samé. Maximálně mi připomene, abych nedýchal, a já jí připomenu, že na ni zvysoka kašlu. 

Brácha. Nějak – a tohle je hodně důležité – se naučím žít s novým nevlastním bráchou. Jasně, je úplně jinej než já, ale nechci řešit hovadiny. Potřebuju to tady jen přežít. A jestli to znamená, že ho mám vzít na milost a zkusit s ním vycházet… Fajn. 

Jo. Zvládnu to. Bude to v pohodě. 

Jen kdyby tu alespoň nebylo takové ticho.
– ukázka z knihy