(† 1125 Praha) byl pražský duchovní, kronikář, zakladatel české středověké historiografie. Kosmův sociální původ zůstává nejasný, neboť k intelektuálnímu i kariérnímu vzestupu mohl využít jak zázemí vlivné rodiny, tak podporu církve. Nejspíš absolvoval pražskou katedrální školu a poté studoval v Lutychu (území dnešní Belgie). V červnu 1099 přijal kněžské svěcení v uherské Ostřihomi a záhy po návratu do Čech se stal kanovníkem svatovítské kapituly. Při oficiálních cestách za investiturou a svěcením biskupů navštívil italskou Mantovu a říšskou Mohuč. Kroniku začal psát až v pokročilém věku svého života, tedy v letech, kdy po Gervasiovi přebíral funkci děkana pražské svatovítské kapituly. Manželku Božetěchu přežil o osm let a syn Heinrich (Jindřich) pokračoval v jeho duchovních stopách.
