(1592 Nivnice – 1670 Amsterdam), filozof a teolog, zakladatel moderní pedagogiky
I přes svůj skromný původ a menšinovou konfesi se dokázal prosadit v náročném světě tehdejší intelektuální elity. Svým českým i latinským veledílem ovlivnil myšlení v řadě evropských zemí a zasáhl tak do dějin literatury, filozofie, pedagogiky, teologie a mnoha dalších vědních a kulturních oborů. Ve svých ambiciózních pansofických projektech usiloval o pozvednutí úrovně dobového poznání a vzdělávání. Po studiích v Herbornu a Heidelbergu a vysvěcení na kněze Jednoty bratrské se stal správcem sboru ve Fulneku. Roku 1628 odešel jako pobělohorský exulant z Čech a nalezl azyl v polském Lešně, kde byl ordinován na seniora a písaře Jednoty a odkud později vyjížděl na přechodné pracovní návštěvy do Anglie, Švédska, pobaltského Elbągu či východouherského Sárospataku. Po tragickém požáru Lešna v roce 1656, který zničil jeho knihovnu a větší část rukopisů, přesídlil natrvalo do Amsterdamu, kde se těšil všeobecné úctě a mecenášské podpoře. Je pochován v kapli valonské církve v nedalekém Naardenu.
