(1883 Praha – 1923 Lipnice nad Sázavou), prozaik, humorista a novinář, autor světově proslulé satiry Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Svérázným způsobem se vyrovnával s konvencemi a zákony společnosti, v níž žil a jejíž hodnoty a normy demaskoval i přesahoval, až se stal jejím znepokojivým, provokujícím svědomím. Ona v něm zase spatřovala nekonformního jedince, bohéma, buřiče, tuláka či anarchistu, který okusil devatero povolání a prošel polovinu Evropy, který vždy znovu unikal od pravidel a povinností k svobodě a nevázanému veselí v kruhu pochybných přátel. Mnoho na tom nezměnila ani světová válka a pět let strávených na haličské frontě, v československých legiích a Rudé armádě. Hašek tvořil a psal nepřetržitě a neustále. Zkušenostmi z redaktorské a žurnalistické práce významně obohatil i svůj autorský beletristický styl, pro nějž jsou tak typické improvizační lehkost, úsporná kompozice, reportážní věcnost a přímočarost, ale i umění vybrat a provokativně podat neobvyklé téma, situaci či prostředí. Úroveň povídek sice kolísá, ale svět, který v nich Hašek zobrazil, je vždy objevný, živý a naléhavý.
