(1860 Domažlice – 1927 Praha), prozaik a žurnalista Po absolvování domažlického gymnázia se zapsal na pražskou právnickou fakultu. Kvůli účasti na tzv. chuchelské aféře byl vyloučen ze studia a dočasně vyobcován, proto přesídlil do Olomouce, kde redigoval katolický Našinec. Po návratu do Prahy začal publikovat první povídky a pokračoval v novinářské praxi, nejprve v konzervativních denících Hlas národa a Národní politika, od roku 1900 až do své smrti v Národních listech. Své úvodníky, fejetony, soudničky, politické polemiky, divadelní referáty a výtvarné kritiky otiskoval také v časopisech Světozor, Lumír, Květy či Zlatá Praha, přispíval i do mnichovského Die Kunst für alle či budapešťského deníku Pester Lloyd. K rodnému jménu Matěj Čapek přidal křestní Karel údajně na doporučení J. V. Sládka, k rodišti se hlásil přídomkem Chod. Byl pověstný nadprůměrnou erudicí v mnoha vědeckých, technických i uměleckých oborech, stejně jako mimořádným talentem postřehnout a ve svých dílech věrohodně zachytit typické i nevšední detaily každodenního života. Třikrát obdržel Státní cenu za literaturu.
